Evropská ekonomika zaznamenává mírný růst i přes četné výzvy
Navzdory přetrvávajícím problémům, jako je vysoká inflace a geopolitické napětí, vykázala ekonomika Evropské unie a eurozóny v prvním kvartálu roku 2024 mírný růst. Podle aktuálních údajů Eurostatu se hrubý domácí produkt (HDP) obou regionů zvýšil o 0,3 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Eurostat zveřejnil 30. dubna 2024 předběžný odhad HDP za první čtvrtletí roku 2024. Údaje naznačují, že se ekonomika EU a eurozóny pozvolna zotavuje z předešlého období stagnace. Ve čtvrtém kvartálu roku 2023 totiž HDP eurozóny poklesl o 0,1 %, zatímco v rámci celé EU stagnoval.
Nerovnoměrný vývoj mezi členskými státy
Ekonomický růst se však neprojevuje rovnoměrně ve všech zemích EU. Zatímco některé státy zaznamenaly výraznější oživení, jiné se stále potýkají s hospodářskými obtížemi. Nejvyšší růst HDP v prvním kvartálu 2024 vykázalo Irsko (1,1 %), následované Lotyšskem, Litvou a Maďarskem (shodně 0,8 %).
Opačným příkladem je Švédsko, jediný členský stát, jehož HDP v prvním čtvrtletí poklesl, a to o 0,1 %. Tyto rozdíly v ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí odhalují komplexnost evropského hospodářství a rozmanitost výzev, jimž čelí.
Meziroční srovnání odhaluje zajímavé trendy
Při pohledu na meziroční srovnání je situace ještě pozoruhodnější. HDP eurozóny vzrostl o 0,4 % a HDP EU o 0,5 % oproti stejnému období předchozího roku. Jde o mírné zlepšení ve srovnání se čtvrtým kvartálem 2023, kdy meziroční růst činil 0,1 % v eurozóně a 0,2 % v EU.
Některé země dosáhly značného meziročního růstu. Příkladem je Španělsko s nárůstem HDP o 2,4 %, což představuje nejvyšší hodnotu mezi velkými ekonomikami EU. Naopak Irsko navzdory silnému čtvrtletnímu růstu zaznamenalo meziroční pokles o 4,9 %, což odráží proměnlivost jeho ekonomiky.
Příčiny mírného ekonomického oživení
Ekonomové spatřují důvody postupného oživení evropského hospodářství v několika faktorech. Jedním z nich je pozvolné zmírňování inflačních tlaků, ačkoli inflace zůstává nad cílovou hodnotou Evropské centrální banky (ECB). Ta na nedávné tiskové konferenci uvedla, že „rizika pro ekonomický růst jsou vychýlena směrem dolů“, což signalizuje obezřetný přístup k měnové politice.
Dalším faktorem je zlepšující se situace v globálních dodavatelských řetězcích, které byly v uplynulých letech narušeny pandemií covidu-19 a geopolitickými konflikty. Tato změna prospívá především exportně orientovaným ekonomikám, jako je Německo.
„Evropská ekonomika prokazuje odolnost tváří v tvář přetrvávajícím výzvám. Mírný růst v prvním kvartálu je povzbudivým signálem, ale musíme zůstat obezřetní a pokračovat v úsilí o posílení našich ekonomických základů,“ prohlásila Christine Lagardeová, prezidentka ECB.
Pohled do budoucna s opatrným optimismem
Ačkoli současná data ukazují na mírné oživení, ekonomové varují před přehnaným optimismem. Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) v nedávné analýze upozorňuje na několik rizik, která mohou budoucí růst ovlivnit:
- Přetrvávající geopolitické napětí, zejména konflikt na Ukrajině
- Možné ochlazení globální ekonomiky včetně klíčových obchodních partnerů EU
- Potenciální návrat inflačních tlaků
- Dopady zpřísňování měnové politiky ECB na úvěrové podmínky a investice
Evropská komise plánuje v průběhu léta zveřejnit komplexní ekonomické prognózy, které poskytnou detailnější pohled na očekávaný vývoj ekonomiky EU v nadcházejících měsících a letech.
Reakce finančních trhů na nová data
Finanční trhy zareagovaly na zveřejněné údaje o HDP mírně pozitivně. Evropské akciové indexy zaznamenaly nárůst, přičemž index STOXX Europe 600 v den publikace dat posílil o 0,5 %. Euro mírně zpevnilo vůči americkému dolaru, což odráží zvýšenou důvěru investorů v evropskou ekonomiku.
Analytici společnosti Mayer Brown však ve své denní zprávě o evropské ekonomice upozorňují, že „ačkoli je mírný růst pozitivním signálem, investoři zůstávají opatrní vzhledem k přetrvávajícím rizikům a nejistotám v globální ekonomice“.
Evropa čelí výzvám s odhodláním
Mírný ekonomický růst EU a eurozóny v prvním kvartálu 2024 je povzbudivou zprávou pro evropské hospodářství. I přes četné výzvy, jako jsou geopolitické nejistoty a inflační tlaky, prokazuje evropská ekonomika odolnost a schopnost adaptace. Rozdíly ve výkonnosti jednotlivých členských států však zdůrazňují potřebu koordinovaného přístupu k hospodářské politice v rámci EU.
Pro udržení a posílení tohoto růstového trendu bude klíčová schopnost evropských institucí a národních vlád efektivně reagovat na měnící se ekonomické podmínky a globální výzvy. Zároveň bude důležité sledovat vývoj inflace a dopad měnových opatření ECB na ekonomickou aktivitu v nadcházejících měsících.
Evropská ekonomika tedy vstupuje do druhé poloviny roku 2024 s opatrným optimismem, ale s vědomím, že cesta k plnému ekonomickému oživení může být ještě dlouhá a náročná.
