Zásadní změny v podpoře ukrajinských uprchlíků v Česku od července 2024

S účinností od 1. července 2024 dojde k významným úpravám v systému podpory pro ukrajinské uprchlíky v České republice. Novela známá jako „Lex Ukrajina V“ přinese změny v oblasti ubytování a výpočtu humanitární finanční pomoci, které se dotknou velkého počtu lidí prchajících před válkou na Ukrajině.

Česká vláda reaguje na dlouhodobou uprchlickou situaci a přistupuje k optimalizaci poskytované podpory. Cílem je zajistit efektivnější a cílenější pomoc těm nejpotřebnějším, ale také motivovat uprchlíky k větší samostatnosti a integraci do české společnosti.

Omezení bezplatného ubytování ve státních zařízeních

Jednou z klíčových změn je omezení doby, po kterou mohou uprchlíci využívat bezplatné ubytování ve státních humanitárních zařízeních. Nově bude tato doba limitována na 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Po uplynutí této lhůty budou mít na bezplatné bydlení nárok pouze následující zranitelné skupiny:

• Nezletilí do 18 let věku
• Studující do 26 let
• Osoby pečující o dítě mladší 6 let
• Těhotné ženy
• Senioři nad 65 let
• Lidé se zdravotním postižením
• Pečovatelé o zdravotně postižené osoby

Uprchlíci, kteří nespadají do těchto kategorií, budou po 150 dnech pobytu ve státním zařízení nuceni hledat si vlastní ubytování a hradit náklady s ním spojené. Tato situace může vést ke zvýšenému tlaku na obce, aby zajistily dostatek dostupného bydlení. Komplikací je však dlouhodobá bytová krize v Česku, zejména ve velkých městech, kde panuje nedostatek bytů a vysoké nájmy trápí nejen uprchlíky, ale i české občany, jak upozorňuje Evropská komise (2024).

Individuální výpočet humanitární finanční podpory

Další významná změna se týká způsobu výpočtu humanitární finanční podpory. Nově se bude tato podpora počítat individuálně pro každou domácnost s přihlédnutím k několika faktorům:

• Příjmy domácnosti ze zaměstnání
• Výše zůstatku na bankovním účtu
• Životní minimum stanovené státem
• Paušální příspěvek na bydlení

Tento nový systém nahradí dosavadní paušální „solidární podporu“, kterou stát vyplácel českým domácnostem poskytujícím uprchlíkům bezplatné ubytování.

Obavy z možných rizik a dopadů

Odborníci varují před několika potenciálními riziky, která mohou změny přinést:

1. Zvýšení tlaku na obce, aby zajistily dostatek bydlení
2. Snížené možnosti obcí kvůli privatizaci bytového fondu
3. Administrativní a technické problémy s evidencí zranitelných skupin

Jedním z možných řešení by podle Evropské komise (2024) bylo zpřístupnění českého systému sociálních dávek pro ukrajinské uprchlíky. Tuto variantu však Ministerstvo práce nakonec zamítlo kvůli obavám z příliš vysokého zatížení státního rozpočtu, který se v roce 2023 potýkal s rekordním schodkem.

Obavy ukrajinských uprchlíků z budoucnosti

Chystané změny vyvolávají mezi ukrajinskými uprchlíky žijícími v Česku nejistotu a obavy. Mnozí se obávají, že nebudou schopni najít cenově dostupné bydlení nebo si ho finančně dovolit. Odhaduje se, že by nová pravidla mohla negativně ovlivnit životy desítek tisíc lidí.

„Pro nás uprchlíky to bude velmi náročné období. Řada z nás stále nemá stálou práci a sehnat v Česku byt za rozumnou cenu je téměř nemožné,“ svěřila se Olena, která uprchla z Ukrajiny do Prahy.

Neziskové organizace pomáhající uprchlíkům se obávají nárůstu bezdomovectví mezi ukrajinskými uprchlíky nebo jejich předčasného návratu na Ukrajinu, přestože tamní situace zůstává nebezpečná a nestabilní.

Pohled české vlády na situaci

Vláda ČR obhajuje změny jako nezbytný krok k zajištění udržitelnosti podpůrného systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2024) zdůrazňuje, že cílem je motivovat uprchlíky k větší soběstačnosti a podpořit jejich začlenění do české společnosti.

„Navrhované úpravy mají za cíl nastavit spravedlivý a dlouhodobě udržitelný systém pomoci. Chceme podporu zacílit na ty nejpotřebnější a zároveň ostatní motivovat k samostatnosti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí.

Situace v evropském kontextu

Česká republika není jedinou evropskou zemí, která upravuje svůj přístup k podpoře ukrajinských uprchlíků. Podobné kroky činí i další státy ve snaze nalézt rovnováhu mezi poskytováním pomoci a udržitelností sociálních systémů.

Evropská komise (2024) vyzdvihuje potřebu koordinovaného přístupu v rámci celé EU při řešení dlouhodobých výzev spojených s integrací uprchlíků z Ukrajiny.

Nejistá budoucnost a potřeba citlivého přístupu

Plánované změny v podpoře ukrajinských uprchlíků představují zásadní obrat v české azylové politice. Vláda argumentuje potřebou zajistit udržitelnost systému a motivovat uprchlíky k integraci, avšak mnoho lidí i neziskových organizací vyjadřuje obavy z možných negativních dopadů na životy těch nejzranitelnějších.

Implementace nových pravidel bude nepochybně pod drobnohledem odborné i široké veřejnosti jak v Česku, tak v zahraničí. Bude nanejvýš důležité pečlivě sledovat dopady změn na ukrajinské uprchlíky a včas reagovat na případné problémy. Jen citlivý a vyvážený přístup může zajistit naplnění stanovených cílů bez rizika prohloubení sociálních problémů a zhoršení již tak složité situace lidí prchajících před válkou.