Globální ekonomika zpomaluje, ale zůstává odolná, říká MMF

Navzdory dřívějším obavám z recese by měl světový hospodářský růst zůstat v letech 2024 a 2025 stabilní na úrovni 3,2 %, stejně jako tomu bylo v roce 2023. Vyplývá to z nejnovější zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) nazvané World Economic Outlook, která byla zveřejněna 16. července 2024. I přes pomalejší tempo růstu tak globální ekonomika vykazuje překvapivou odolnost.

Podle MMF (2024) by mělo v rozvinutých ekonomikách dojít k mírnému zrychlení růstu, a to z 1,6 % v roce 2023 na 1,7 % v roce 2024 a 1,8 % v roce 2025. Naopak rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky čeká podle prognózy mírné zpomalení ze 4,3 % v roce 2023 na 4,2 % v letech 2024 i 2025.

Inflační tlaky postupně slábnou, nad cíli však zůstanou

Vývoj inflace je jedním z ústředních témat zprávy MMF. Fond předpovídá postupný pokles globální inflace z 6,8 % v roce 2023 na 5,9 % v roce 2024 a 4,5 % v roce 2025. Návratu k inflačním cílům by měly rozvinuté ekonomiky dosáhnout dříve než rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky. Jádrová inflace očištěná o volatilní ceny potravin a energií bude klesat pomaleji.

Tento výhled je v souladu s nedávnými trendy v řadě zemí. Kupříkladu v Česku inflace v červnu 2024 meziročně klesla na 3,8 %, jak uvádí Česká národní banka (2024). Jde o výrazné zlepšení ve srovnání s dvoucifernými hodnotami z předchozích let, inflace však stále zůstává nad 2% cílem ČNB.

Rozdíly mezi regiony nezmizely

Zpráva MMF poukazuje na to, že ekonomické oživení neprobíhá ve všech regionech stejně. Zatímco některé země se zotavují svižně, jiné čelí přetrvávajícím výzvám. Tato nerovnoměrnost může vést k prohloubení globálních nerovností a zpomalení konvergence životní úrovně mezi zeměmi s různou výší příjmů.

Spojené státy například rostou výrazně rychleji než mnohé jiné rozvinuté ekonomiky. Podle amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu (2024) se reálný hrubý domácí produkt USA ve druhém čtvrtletí 2024 zvýšil v ročním přepočtu o 2,8 %. To je znatelně více než 1,4% růst v prvním kvartálu.

Mnohé rozvíjející se ekonomiky se naopak potýkají s většími obtížemi. Příkladem může být Čína, která dlouho sloužila jako motor globálního růstu a nyní zažívá ochlazení. To se promítá do globálních dodavatelských řetězců i cen komodit.

Rizika jsou nyní vyváženější

Podle MMF jsou rizika pro globální ekonomický výhled v současnosti rozložena rovnoměrněji než před rokem. V mnoha zemích inflační tlaky ustupují rychleji, než se čekalo, což snižuje riziko stagflace, tedy kombinace vysoké inflace a ekonomické stagnace.

Některé obavy však přetrvávají. Patří mezi ně:

• Možnost, že inflace zůstane nad cílovými hodnotami déle, než se předpokládá
• Geopolitické napětí a jeho potenciální dopad na obchod a dodavatelské řetězce
• Rizika spojená s vysokou úrovní veřejného i soukromého dluhu v řadě zemí
• Potenciální dopady klimatických změn na ekonomickou aktivitu

Doporučení pro tvůrce hospodářských politik

Na základě těchto zjištění MMF formuluje několik doporučení pro tvůrce politik po celém světě:

„Měnová politika by měla zajistit hladké dosažení inflačních cílů. Je třeba obnovit zaměření na fiskální konsolidaci, aby se vytvořil prostor pro manévrování v rozpočtu a prioritní investice a zajistila se udržitelnost dluhu. Zintenzivnění reforem na podporu nabídky je zásadní pro zvýšení růstu směrem k vyššímu průměru z období před pandemií a urychlení konvergence příjmů.“

Jinými slovy by centrální banky měly pokračovat v obezřetném přístupu k úrokovým sazbám, vlády by měly začít snižovat schodky a dluhy a všechny země by měly investovat do reforem posilujících produktivitu a dlouhodobý růst.

Výzvy pro českou ekonomiku

Pro Česko představují tyto globální trendy příležitosti i výzvy. Jako malá otevřená ekonomika je ČR citlivá na světový ekonomický vývoj. Zpomalení růstu u hlavních obchodních partnerů, zejména Německa, by mohlo negativně ovlivnit český export.

Klesající inflace by naopak mohla České národní bance umožnit zahájit snižování úrokových sazeb, což by podpořilo investice a spotřebu. ČNB (2024) na svém zasedání 6. srpna 2024 ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,35 %, naznačila však možnost uvolnění měnové politiky v blízké budoucnosti, pokud budou inflační tlaky dále slábnout.

Pro českou ekonomiku bude zásadní zaměřit se na strukturální reformy zvyšující produktivitu a konkurenceschopnost. To zahrnuje investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje, digitalizace a zelené transformace.

Závěr

Globální ekonomika prochází obdobím pomalejšího, ale stabilního růstu. Inflace klesá, v mnoha zemích však zůstává nad cílovými hodnotami. Rozdíly mezi regiony přetrvávají a rizika, byť vyváženější než loni, zůstávají významná.

Pro Česko i další země bude klíčové nalézt rovnováhu mezi podporou hospodářského růstu a zajištěním dlouhodobé finanční stability. Strukturální reformy a investice do budoucnosti sehrají zásadní roli v určování ekonomické výkonnosti v příštích letech.

Jak podotkl hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas:

„Globální ekonomika prokazuje odolnost, výzvy však přetrvávají. Nyní je čas na obezřetnou politiku a investice do budoucnosti.“