Globální ekonomika zůstává stabilní, ale růst je nevýrazný

Podle nejnovější zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) o světovém ekonomickém výhledu se předpokládá, že globální růst setrvá v letech 2024 a 2025 na úrovni 3,2 %, což je pod historickým průměrem. I přes odolnost, kterou ekonomika prokazuje, se potýká s řadou výzev, jako je přetrvávající inflace či geopolitické napětí.

MMF ve své zprávě z 16. července 2024 předpovídá, že světový ekonomický růst zůstane v následujících dvou letech na 3,2 %. Tato prognóza se shoduje s dubnovou předpovědí, avšak nachází se pod historickým ročním průměrem 3,8 % z období let 2000 až 2019.

Ekonomika odolává navzdory překážkám

Zástupce vedoucího oddělení světových ekonomických studií ve výzkumném oddělení MMF Jean-Marc Natal prohlásil:

„Ekonomická aktivita prokázala v úvodu roku 2024 houževnatost, podpořena silnou soukromou spotřebou v klíčových ekonomikách. Navzdory přetrvávajícím problémům, jako je inflace ve službách a obchodní pnutí, očekáváme stabilní růst globální ekonomiky tempem 3,2 % v roce 2024 a 3,3 % v roce 2025, což je v souladu s naší dubnovou prognózou.“

Tato stabilita je pozoruhodná s ohledem na množství faktorů, které by mohly ekonomický růst ohrozit, jako jsou přetrvávající inflační tlaky, geopolitické napětí a hrozba fragmentace světového obchodu.

Zpomalující dezinflace

Zpráva poukazuje na zpomalující tempo dezinflace jako na jeden z hlavních problémů. Natal zdůraznil:

„Momentum globální dezinflace ztrácí na síle kvůli přetrvávající inflaci ve službách.“

Tento vývoj by mohl komplikovat normalizaci měnové politiky centrálních bank po celém světě.

Inflace ve službách se ukazuje jako zvláště perzistentní, což vytváří tlak na centrální banky, aby udržovaly úrokové sazby na vyšší úrovni déle. To by mohlo mít negativní dopad na ekonomický růst, zejména v rozvojových zemích citlivých na změny globálních finančních podmínek.

Zužující se divergence mezi ekonomikami

Zajímavým rysem současného ekonomického vývoje je zmenšování rozdílů v ekonomické výkonnosti mezi zeměmi. Podle MMF (2024) „různorodá dynamika aktivity na přelomu roku poněkud zúžila rozdíly ve výstupu mezi ekonomikami, jelikož cyklické faktory slábnou a aktivita se lépe slaďuje se svým potenciálem.“

Ekonomiky, které dříve zaostávaly, tak začínají dohánět ty výkonnější, což by mohlo vést k vyváženějšímu globálnímu růstu. Tento trend je patrný zejména u velkých asijských rozvojových ekonomik, které dle zprávy UNCTAD (2024) výrazně přispěly k pozitivní dynamice obchodu v prvním kvartálu 2024.

Rizika pro světovou ekonomiku

Ačkoli celkový výhled zůstává stabilní, MMF upozorňuje na několik významných rizik, která by mohla globální ekonomický růst ovlivnit:

• Geopolitické napětí: Přetrvávající konflikty a napětí mezi zeměmi mohou narušit obchodní toky a investice.
• Fragmentace obchodu: Rostoucí protekcionismus a obchodní spory mohou omezit globální ekonomickou integraci.
• Déle trvající vysoké úrokové sazby: Pokud inflace zůstane vysoká, centrální banky mohou být nuceny udržovat přísnější měnovou politiku.
• Klimatické katastrofy: Extrémní počasí a přírodní katastrofy mohou mít významný ekonomický dopad.

Tyto faktory vyžadují pečlivé monitorování a koordinovanou globální reakci, aby se minimalizovaly jejich potenciální negativní dopady na ekonomický růst.

Výzvy pro rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky

Zpráva MMF se zvláště zaměřuje na situaci rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik (EMDE). Tyto země čelí specifickým výzvám, včetně potřeby zvýšit veřejné investice pro podporu produktivity a přilákat soukromé investice.

Podle Světové banky (2024) bude v letech 2024–2025 růst zaostávat za průměrem z roku 2010 v téměř 60 % ekonomik, které tvoří více než 80 % světové populace. To zdůrazňuje potřebu cílených politik na podporu dlouhodobého růstu v těchto zemích.

Doporučení pro tvůrce politik

Na základě těchto zjištění MMF a další mezinárodní organizace doporučují několik klíčových opatření pro podporu globálního ekonomického růstu:

1. Globální spolupráce: Je třeba posílit mezinárodní spolupráci k ochraně obchodu, podpoře zelených a digitálních transformací a zlepšení potravinové bezpečnosti.
2. Fiskální reformy: Zejména v malých státech jsou nezbytné komplexní fiskální reformy k řešení probíhajících fiskálních výzev.
3. Investice do produktivity: V rozvíjejících se ekonomikách mohou veřejné investice zvýšit produktivitu a katalyzovat soukromé investice, čímž podpoří dlouhodobý růst.
4. Obezřetná měnová politika: Centrální banky by měly pečlivě vyvažovat potřebu kontrolovat inflaci s rizikem příliš velkého zpomalení ekonomického růstu.

Tato doporučení zdůrazňují potřebu vyváženého přístupu k hospodářské politice, který bere v úvahu jak krátkodobé výzvy, tak dlouhodobé cíle udržitelného růstu.

Závěr

Globální ekonomika zůstává odolná navzdory řadě výzev, ale tempo růstu je nižší, než by bylo žádoucí. I když prognóza MMF naznačuje stabilitu v nadcházejících letech, přetrvávající rizika vyžadují bdělost a koordinovanou akci ze strany tvůrců politik po celém světě.

Pro Českou republiku jako malou otevřenou ekonomiku mají tyto globální trendy zásadní význam. Stabilní, ale pomalý světový růst může ovlivnit český export a investice. Zároveň však zpomalení divergence mezi ekonomikami může představovat příležitost pro české firmy expandovat na nové trhy.

V následujících měsících bude klíčové sledovat vývoj inflace, obchodních vztahů a geopolitické situace, které významně ovlivní směřování globální ekonomiky. Česká ekonomika bude muset být připravena pružně reagovat na tyto světové výzvy a příležitosti.

MMF – Centrum médií MMF – Světový ekonomický výhled UNCTAD – Aktualizace globálního obchodu Světová banka – Globální ekonomické vyhlídky