Rekordní počet žádostí o azyl v EU: Více než 1,1 milionu v roce 2023

Evropská unie se potýká s bezprecedentním náporem na svůj azylový systém. Počet žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2023 překonal 1,1 milionu, což je nejvíce za posledních sedm let. Tato situace představuje významnou výzvu pro evropskou migrační politiku.

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EUAA) zveřejnil alarmující statistiky. Země EU a přidružené státy přijaly v loňském roce celkem 1,14 milionu žádostí o azyl. Tento dramatický nárůst podtrhuje naléhavou potřebu efektivního zvládání migračních toků na úrovni celé Unie.

Odkud žadatelé o azyl přicházejí?

Syřané nadále tvoří největší skupinu žadatelů o azyl v EU, což odráží přetrvávající nestabilitu na Blízkém východě. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Afghánci, ačkoli jejich počet meziročně výrazně poklesl.

EUAA zaznamenal ke konci roku 2023 znepokojivý trend – nárůst žádostí od palestinských uprchlíků. Tento vývoj pravděpodobně souvisí s eskalací násilí v Pásmu Gazy v říjnu téhož roku.

Tlak na evropský azylový systém

Rekordní počet žádostí o azyl představuje obrovskou zátěž pro azylové systémy jednotlivých členských států EU. Evropská komise intenzivně pracuje na realizaci nového Paktu o migraci a azylu, jehož cílem je zefektivnit a urychlit azylové řízení v rámci celé Unie.

Komise poskytuje cílenou odbornou pomoc devíti členským státům, včetně České republiky, a to až do konce listopadu 2024. Tato podpora, realizovaná skrze Nástroj pro technickou podporu (TSI), má klíčový význam pro zvládání migračních toků a zlepšování národních azylových systémů.

„TSI hraje zásadní roli v implementaci Paktu o migraci a azylu. Pomáhá členským státům lépe zvládat migrační toky a zkvalitňovat jejich azylové systémy,“ uvedl zdroj z Evropské komise.

Reakce členských států

Jednotlivé země EU čelí nárůstu žádostí o azyl různě. Německo i nadále přijímá největší podíl žadatelů – v květnu 2024 to bylo 22 % z celkového počtu v EU. Irsko naopak zaznamenalo nejvyšší počet žádostí v přepočtu na obyvatele.

Itálie se potýká s bezprecedentním přílivem žadatelů o azyl. V květnu 2024 zde bylo podáno 16 000 žádostí, což představuje nárůst o třetinu ve srovnání se stejným obdobím v roce 2023. Tato situace vyvolává obavy z přetížení italského azylového systému a vede k volání po větší solidaritě mezi členskými státy EU.

Kroky Evropské unie

EU podniká opatření k řešení migrační krize na několika frontách. Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci Evropské komise (DG HOME) je v čele úsilí o pomoc lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, což je další faktor ovlivňující migrační situaci v Evropě.

DG HOME vytvořilo speciální webovou stránku s klíčovými informacemi pro osoby prchající před konfliktem na Ukrajině. Tyto informace zahrnují práva při překračování hranic, možnosti dočasné ochrany a podávání žádostí o azyl, stejně jako pravidla pro cestování v rámci EU.

EU také klade velký důraz na boj proti organizovanému zločinu, včetně obchodování s lidmi. Tato trestná činnost představuje pro zločince vysoce výnosný byznys a zároveň enormní náklady pro společnost. Ochrana před organizovaným zločinem proto patří mezi hlavní priority Unie.

Budoucí vývoj

Vzhledem k současnému geopolitickému napětí a přetrvávajícím konfliktům v různých částech světa lze očekávat, že tlak na evropský azylový systém zůstane i nadále vysoký. EU proto musí nalézt rovnováhu mezi poskytováním ochrany skutečně potřebným a efektivním řízením migračních toků.

Klíčem ke zvládnutí této výzvy bude implementace nového Paktu o migraci a azylu. Tento pakt by měl zajistit spravedlivější rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a zefektivnit azylové řízení. Současně by měl posílit ochranu vnějších hranic EU a zlepšit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu migrantů.

Azylová a migrační politika zůstává jedním z nejdůležitějších témat evropské agendy. Její vývoj bude mít zásadní vliv nejen na život žadatelů o azyl, ale i na sociální, ekonomickou a politickou situaci v celé Evropské unii.