Evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí 2024: Mírný růst navzdory přetrvávajícím výzvám

Evropská ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí roku 2024 mírný růst, a to i přes řadu překážek, kterým musí čelit. Zatímco některé členské státy eurozóny vykazují známky oživení, jiné se potýkají se stagnací či dokonce poklesem. Pojďme se blíže podívat na současnou ekonomickou situaci v Evropě a její potenciální dopady.

Nejnovější data zveřejněná Evropskou centrální bankou (2024) ukazují, že reálný růst HDP v eurozóně dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 meziročně 0,6 %. Tento pozvolný růst signalizuje postupné zotavování evropské ekonomiky z předchozích výzev, jako byla pandemie COVID-19 či energetická krize.

Různorodá situace napříč zeměmi

Ekonomický vývoj se však v rámci eurozóny výrazně liší. Některé státy zaznamenávají solidní růst, zatímco jiné čelí stagnaci nebo i mírnému poklesu. Deloitte (2024) poukazuje na příklad Španělska, které vykazuje silnější ekonomickou výkonnost, zatímco Německo, největší ekonomika eurozóny, ve druhém čtvrtletí vykázalo pokles reálného HDP o 0,1 %.

Francouzská ekonomika vzrostla v porovnání s předchozím kvartálem o 0,3 % a italská o 0,2 %. Lepší než očekávaný růst Francie byl z velké části tažen silným nárůstem exportu. Naproti tomu současná politická atmosféra ve Francii hrozí podkopat důvěru firem a následně i investice.

Faktory ovlivňující ekonomický vývoj

Současný ekonomický vývoj v Evropě je ovlivňován několika klíčovými faktory:

• Inflace: Údaje ECB (2024) ukazují, že míra inflace v červenci 2024 dosáhla 2,6 %. To stále překračuje cíl ECB stanovený na 2 %, nicméně naznačuje postupné zmírňování inflačních tlaků.
• Nezaměstnanost: Míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala v červnu 2024 na úrovni 6,5 %, což svědčí o relativně stabilní situaci na pracovním trhu.
• Vládní dluh: Vládní dluh eurozóny v prvním čtvrtletí 2024 činil 88,7 % HDP, což představuje mírný pokles oproti předchozím obdobím, avšak stále zůstává na vysoké úrovni.

Měnová politika ECB

Investoři se intenzivně zajímají o to, jak Evropská centrální banka (ECB) zareaguje na aktuální ekonomickou situaci. Deloitte (2024) uvádí, že převládá široké očekávání dalšího snižování úrokových sazeb ECB v září.

Současná krátkodobá úroková sazba (€STR) stanovená ECB k 20. srpnu 2024 činí 3,664 %. Tato poměrně vysoká sazba reflektuje snahu ECB bojovat s inflací, zároveň však vytváří tlak na ekonomický růst.

„Nejnovější údaje o HDP pravděpodobně nezmění trajektorii měnové politiky. Naznačují mírný růst HDP, přičemž síla ve Španělsku a slabost v Německu se navzájem vyvažují. To spolu s nedávnými údaji ukazujícími příznivé inflační trendy pravděpodobně umožní ECB cítit se pohodlně při snižování sazeb,“ uvádí analýza Deloitte.

Budoucí směřování sazeb bude záviset na tom, zda bude inflace i nadále zpomalovat. ECB bude muset pečlivě vyvažovat potřebu podpory ekonomického růstu s nutností udržet inflaci pod kontrolou.

Výzvy pro evropskou ekonomiku

I přes mírný růst čelí evropská ekonomika několika významným překážkám:

• Ceny energií: Relativně vysoké náklady na energie nadále ovlivňují konkurenceschopnost evropských firem.
• Slabá poptávka v Číně: Zpomalení čínské ekonomiky má negativní dopad na evropský export.
• Geopolitické napětí: Přetrvávající konflikty a obchodní neshody vytvářejí nejistotu pro investory a podniky.
• Konkurence z USA a Číny: Evropské společnosti čelí intenzivní konkurenci ze strany amerických a čínských firem.

Jak uvádí Evropská komise (2024), pro Evropu je naprosto zásadní posílit svou konkurenceschopnost v oblasti digitálních technologií a inovací. Komise nedávno vydala sdělení o evropské strategii ekonomické bezpečnosti, které se zaměřuje na minimalizaci rizik plynoucích z určitých ekonomických toků v kontextu zvýšeného geopolitického napětí a zrychlených technologických změn.

Výhled do budoucna

Ačkoliv evropská ekonomika čelí výzvám, objevují se i pozitivní signály. Evropská komise (2024) uvádí, že indikátor ekonomického sentimentu (ESI) zůstal v červenci 2024 v EU i eurozóně víceméně stabilní. To naznačuje, že důvěra v ekonomiku se udržuje i navzdory současným překážkám.

Pro budoucí vývoj bude klíčové, jak se Evropě podaří vypořádat s inflačními tlaky, energetickou transformací a geopolitickými riziky. Zároveň bude důležité pokračovat v investicích do digitalizace, inovací a zelených technologií, které mohou být hnacím motorem budoucího růstu.

Evropská ekonomika se tak nachází na rozcestí. Mírný růst ve druhém čtvrtletí roku 2024 je pozitivním signálem, avšak k dosažení udržitelného a robustního ekonomického rozvoje bude nezbytné řešit strukturální výzvy a posilovat konkurenceschopnost evropských firem na globálním trhu.