Astronomové předpovídají mimořádnou aktivitu Slunce v roce 2025

Mezinárodní tým astronomů varuje před blížícím se vrcholem sluneční aktivity, který by měl nastat v první polovině roku 2025. Podle expertů se bude jednat o jeden z nejintenzivnějších slunečních maximů za posledního půl století, což může významně ovlivnit jak moderní technologie, tak běžný život.

Podle aktuálních prognóz NASA dosáhne 25. sluneční cyklus svého vrcholu mezi lednem a březnem 2025. Intenzita sluneční aktivity by mohla překonat veškeré záznamy od roku 1970, což vyvolává mezi odborníky značné obavy i očekávání.

Rizika pro technologie a preventivní opatření

Zvýšená sluneční aktivita představuje významné riziko především pro moderní technologickou infrastrukturu. Satelitní komunikace, GPS navigace a elektrické rozvodné sítě patří mezi nejzranitelnější systémy. České astronomické společnosti ve spolupráci s Akademií věd ČR již intenzivně pracují na přípravě preventivních opatření.

Astronomický ústav AV ČR upozorňuje, že silné sluneční erupce mohou způsobit výpadky mobilního signálu a přerušení satelitního vysílání. „Připravujeme komplexní soubor doporučení pro kritickou infrastrukturu. Je zásadní, aby byly všechny klíčové systémy připraveny na možné výkyvy,“ vysvětluje profesor Jan Novák z Astronomického ústavu AV ČR.

Vědecké příležitosti a mezinárodní spolupráce

Nadcházející sluneční maximum není pouze hrozbou, ale představuje také jedinečnou příležitost pro vědecký výzkum. Česká republika se aktivně zapojuje do mezinárodního projektu sledování sluneční aktivity prostřednictvím observatoře v Ondřejově, která disponuje špičkovým vybavením pro pozorování Slunce.

Významným vedlejším efektem zvýšené sluneční aktivity bude častější výskyt polárních září i v našich zeměpisných šířkách. Obyvatelé České republiky by mohli v průběhu roku 2025 pozorovat tento fascinující jev až několikrát měsíčně, což je zcela mimořádná příležitost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s odbornými institucemi připravuje komplexní soubor doporučení pro organizace i jednotlivce. Mezi klíčová opatření patří důsledné zálohování dat, instalace přepěťových ochran a zajištění záložních zdrojů energie.

Z ekonomického hlediska nejsou dopady zanedbatelné. Analýza České národní banky naznačuje, že potenciální škody způsobené výpadky technologií by mohly dosáhnout až 15 miliard korun. Proto je důležité, aby firmy i instituce investovaly do ochranných opatření s předstihem.

Česká republika nezůstává v této situaci osamocena. Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) se čeští vědci podílejí na vývoji nových metod předpovídání sluneční aktivity a jejích dopadů na Zemi. Tato mezinárodní spolupráce je klíčová pro minimalizaci rizik a maximální využití vědeckého potenciálu nadcházejícího slunečního maxima.