Centrální banky světa pozastavují zvyšování úrokových sazeb

Tři nejvýznamnější centrální banky světa – americký Federální rezervní systém (Fed), Evropská centrální banka (ECB) a Bank of England (BoE) – se tento týden rozhodly ponechat úrokové sazby beze změny. Tento krok signalizuje možný obrat v globální měnové politice po období agresivního zvyšování sazeb.

Rozhodnutí ponechat sazby na současné úrovni přichází v době, kdy centrální banky pečlivě sledují vývoj inflace a ekonomického růstu. Fed ponechal svou klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 5,25-5,50 %, zatímco ECB a BoE také zachovaly své sazby beze změny. Tento synchronizovaný přístup naznačuje, že globální měnová politika může vstupovat do nové fáze.

Fed čeká na další data

Předseda Fedu Jerome Powell uvedl:

„Inflace klesá, ale stále je výrazně nad naším 2% cílem. Několik měsíců dobrých dat je teprve začátkem toho, co bude potřeba k vybudování důvěry.“

Analytici se neshodují na rizicích rostoucí inflace a obtížnosti pozice Fedu. Někteří argumentují, že Fed by mohl být nucen udržet sazby vyšší po delší dobu, pokud inflace zůstane perzistentní, zatímco jiní varují před rizikem přílišného utažení měnové politiky, které by mohlo vést k recesi.

ECB snižuje inflační očekávání

Evropská centrální banka také ponechala úrokové sazby beze změny, ale zároveň snížila své inflační prognózy. ECB (2024) oznámila, že v druhé polovině roku 2024 plánuje ukončit reinvestice splatných aktiv v rámci programu nákupu aktiv (PEPP). Tento krok signalizuje postupné utlumování mimořádných opatření zavedených během pandemie.

Prezidentka ECB Christine Lagarde uvedla, že rozhodnutí o snížení sazeb v září je „široce otevřené“. Toto prohlášení naznačuje, že ECB je připravena jednat flexibilně v závislosti na vývoji ekonomických ukazatelů.

Bank of England zůstává opatrná

Bank of England ponechala sazby beze změny již na třetím zasedání v řadě. Guvernér Andrew Bailey zdůraznil:

„Stále máme před sebou dlouhou cestu.“

Britská ekonomika čelí výzvám v podobě vysoké inflace a rizika recese. BoE musí pečlivě vyvažovat potřebu kontrolovat inflaci s nutností podporovat ekonomický růst.

Globální důsledky

Rozhodnutí hlavních centrálních bank ponechat sazby beze změny má významné důsledky pro globální ekonomiku. Stabilní úrokové sazby mohou pomoci uklidnit finanční trhy a poskytnout firmám a domácnostem větší jistotu při plánování.

Podle průzkumu UBS očekávají správci rezerv vyšší deficit USA v případě prezidentství Donalda Trumpa. Toto očekávání by mohlo ovlivnit měnovou politiku Fedu v budoucnu, pokud by vyšší deficit vedl k inflačním tlakům.

Výhled do budoucna

Analytici očekávají, že centrální banky budou v nadcházejících měsících pečlivě sledovat ekonomická data, zejména vývoj inflace a trhu práce. Případné snížení sazeb bude záviset na přesvědčivých důkazech o trvalém poklesu inflace a stabilitě ekonomického růstu.

Experti se shodují, že centrální banky budou pravděpodobně postupovat opatrně a koordinovaně, aby zabránily případným šokům na finančních trzích. Očekává se, že první snížení sazeb by mohlo přijít v první polovině roku 2025, pokud ekonomická data budou příznivá.

Dopady na českou ekonomiku

Pro Českou republiku, jako malou otevřenou ekonomiku, mají rozhodnutí hlavních světových centrálních bank významný dopad. Stabilní úrokové sazby v zahraničí mohou pomoci udržet stabilní kurz koruny a podpořit český export.

Česká národní banka bude pravděpodobně sledovat kroky ECB a Fedu při svém rozhodování o domácí měnové politice. Stabilní sazby v zahraničí mohou poskytnout ČNB větší prostor pro případné snížení sazeb v budoucnu, pokud to bude vyžadovat domácí ekonomická situace.

Česká ekonomika by mohla těžit z globální stability úrokových sazeb, která by mohla podpořit investice a spotřebu. Zároveň však bude důležité sledovat vývoj inflace, která v České republice zůstává nad cílem ČNB.

Závěr

Rozhodnutí hlavních centrálních bank ponechat úrokové sazby beze změny signalizuje možný obrat v globální měnové politice. Zatímco centrální banky zůstávají opatrné ohledně inflačních rizik, jejich současný postoj naznačuje, že vrchol cyklu zvyšování sazeb může být za námi.

Pro investory, firmy a domácnosti to znamená období relativní stability, které může poskytnout prostor pro dlouhodobější plánování. Zároveň však přetrvává nejistota ohledně budoucího vývoje inflace a ekonomického růstu.

V nadcházejících měsících bude klíčové sledovat ekonomická data a komunikaci centrálních bank, které budou určovat směr globální měnové politiky. Pro Českou republiku bude důležité, jak se tento vývoj promítne do domácí ekonomiky a rozhodování České národní banky.