Česká ekonomika v prvním čtvrtletí 2024 zrychluje růst

Česká republika v prvním kvartálu roku 2024 zaznamenala slibný ekonomický vývoj. HDP mezikvartálně vzrostl o 0,5 %, což naznačuje postupné zotavování hospodářství po náročném období.

Dle nejnovějších dat zveřejněných společností Focus Economics (2024) česká ekonomika v prvních třech měsících roku 2024 zrychlila tempo růstu. Mezičtvrtletní nárůst HDP o 0,5 % představuje zlepšení v porovnání s 0,4% růstem v posledním kvartálu 2023. Meziročně se ekonomika zvětšila o 0,4 %, což je rovněž lepší výsledek než 0,2% růst v předchozím čtvrtletí.

Klíčové faktory ekonomického růstu

Hlavními hnacími silami růstu byly domácí poptávka a zejména spotřeba domácností. Naopak zahraniční obchod měl na růst tlumící efekt. Pozitivní zprávou je také mezičtvrtletní nárůst zaměstnanosti o 0,2 %.

Analytici z EIU k perspektivám české ekonomiky uvedli:

„Zpomalující inflace a rostoucí reálné mzdy pomohou v krátkodobém horizontu podpořit spotřebu domácností, zatímco zlepšující se podmínky v Evropě (včetně klesajících úrokových sazeb) posílí zahraniční poptávku ve druhé polovině roku 2024. To vytvoří předpoklady pro robustnější růst od roku 2025 dále.“

Výhledy pro roky 2024 a 2025

Evropská komise ve své ekonomické prognóze pro ČR (2024) předpovídá, že po 0,3% poklesu v roce 2023 by reálný HDP měl v roce 2024 vzrůst o 1,2 % a v roce 2025 o 2,8 %. Tento optimistický výhled se opírá o očekávání, že klesající inflace pomůže obnovit kupní sílu obyvatel.

Inflace by podle prognózy měla zvolnit na 2,5 % v roce 2024 a dále na 2,2 % v roce 2025. To představuje výrazné zlepšení oproti předchozím letům a přibližuje se to inflačnímu cíli ČNB.

Vládní opatření a jejich dopad

Vláda ČR plánuje postupně ukončovat opatření na zmírnění dopadu vysokých cen energií a zavádí balíček konsolidace veřejných financí. Tyto kroky by měly vést ke snížení rozpočtového schodku na 2,4 % v roce 2024 a dále na 1,9 % v roce 2025.

Ministerstvo financí ČR (2024) ve své dubnové makroekonomické prognóze uvádí, že díky pokračující silné poptávce po pracovní síle a klesající inflaci by měl být obnoven růst reálných mezd. To by mělo dále podpořit spotřebu domácností a hospodářský růst.

Rizika a výzvy pro ekonomiku

I přes příznivý výhled existují určitá rizika a výzvy, kterým česká ekonomika čelí. Mezinárodní měnový fond (2024) ve své zprávě upozorňuje na možná rizika spojená s vývojem cen energií a geopolitickou situací.

Vzhledem k vysoké míře otevřenosti a energetické náročnosti české ekonomiky by eskalace geopolitického napětí mohla narušit obchod a způsobit volatilitu cen energií. To by mohlo vést k silnějším než očekávaným inflačním tlakům v příštích letech.

Trh práce a demografické výzvy

ČR se nadále potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a stárnutím populace, což vytváří tlak na pracovní trh a omezuje růstový potenciál. Míra nezaměstnanosti by podle prognóz měla v roce 2024 mírně vzrůst na 2,8 %, což je však stále jedna z nejnižších úrovní v EU.

Vláda se snaží řešit tyto výzvy různými opatřeními. Například od 1. července 2024 Kinstellar (2024) informuje, že ČR otevírá svůj pracovní trh občanům devíti zemí, včetně Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Singapuru, Spojeného království, USA a Izraele. Tito občané již nebudou potřebovat pracovní povolení, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu pro práci v ČR.

Závěr

Česká ekonomika vykazuje známky oživení a zrychlení růstu v prvním čtvrtletí 2024 je pozitivním signálem. Očekává se, že klesající inflace, rostoucí reálné mzdy a zlepšující se podmínky v Evropě budou v následujících měsících a letech podporovat hospodářský růst.

Přestože existují určitá rizika a výzvy, zejména v oblasti pracovního trhu a geopolitické situace, celkový výhled pro českou ekonomiku zůstává optimistický. Vládní opatření na podporu ekonomiky a otevírání pracovního trhu by měly přispět k dalšímu posílení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti ČR v nadcházejících letech.