Česká národní banka snižuje úrokové sazby v reakci na zpomalující inflaci

Ve středu 2. srpna 2024 Česká národní banka (ČNB) rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 4,50 %. Tento krok je reakcí na výrazný pokles inflace v České republice a známky oživení ekonomiky.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazba) z 4,75 % na 4,50 %. Zároveň byla snížena diskontní sazba na 3,50 % a lombardní sazba na 5,50 %. Nové úrovně úrokových sazeb vstoupily v platnost 2. srpna 2024 (Česká národní banka, 2024).

Rozhodnutí je součástí postupného uvolňování měnové politiky, které ČNB zahájila v prosinci 2023. Od té doby centrální banka snížila základní úrokovou sazbu již počtvrté, a to z původních 7,00 % v listopadu 2023 na současných 4,50 %.

Výrazný pokles inflace jako hlavní důvod

Klíčovým faktorem pro snížení úrokových sazeb je zpomalující inflace v České republice. Podle nejnovějších údajů ČNB (2024) se očekává, že inflace se bude pohybovat blízko 2% cíle po celé prognózované období.

V červenci 2023 meziroční inflace klesla na 8,8 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně, než předpokládala letní prognóza ČNB. Hlavním důvodem byl pomalejší růst cen potravin. Spotřebitelské ceny očištěné o vliv změn nepřímých daní (měnověpolitická inflace) vzrostly v červenci meziročně o 8,6 %.

Prognóza vývoje inflace:

• 2024: průměrná inflace 2,5 %
• 2025: průměrná inflace 2,2 %

Výhled vychází z očekávání zmírňování cen energií a dezinflačních tlaků v důsledku předchozího zpřísnění měnové politiky a plánovaného balíčku fiskální konsolidace.

Známky ekonomického oživení

ČNB při svém rozhodování zohlednila také signály ekonomického oživení. Podle prognózy Evropské komise (2024) by reálný HDP České republiky měl v roce 2024 vzrůst o 1,2 % a v roce 2025 o 2,8 %, a to po poklesu o 0,3 % v roce 2023.

Růst by měl být podpořen několika faktory:

• Obnovení kupní síly díky klesající inflaci
• Růst exportu v důsledku uvolnění problémů v dodavatelských řetězcích
• Oživení poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů

Guvernér ČNB Aleš Michl ve svém projevu v Senátu zdůraznil, že centrální banka bude i nadále pečlivě monitorovat vývoj inflace a ekonomiky s cílem zajistit cenovou stabilitu.

„Naším primárním cílem je udržet inflaci blízko 2% cíle a zároveň podporovat zdravý ekonomický růst,“ uvedl guvernér Michl.

Výzvy pro českou ekonomiku

I přes pozitivní ekonomické vyhlídky čelí Česká republika několika výzvám. Jednou z nich je napjatý trh práce. V důsledku slabé ekonomické aktivity se míra nezaměstnanosti v roce 2023 mírně zvýšila na 2,6 %. V roce 2024 se očekává další nárůst na 2,8 %, což je stále jedna z nejnižších úrovní v EU.

Trh práce zůstane v příštích letech napjatý, což bude vyvíjet tlak na růst mezd. Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků a stárnutí populace představují další faktory omezující potenciální růst.

Měnová politika a kurz koruny

Podle prognózy ČNB je se základním scénářem konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb. U kurzu koruny vůči euru centrální banka předpokládá návrat k postupnému posilování na začátku příštího roku.

Bankovní rada také rozhodla, že ČNB bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Tento přístup má pomoci udržet stabilitu měny a předvídatelnost pro exportéry i importéry.

Závěr

Snížení úrokových sazeb Českou národní bankou představuje významný krok reflektující zlepšující se ekonomickou situaci v zemi. Zpomalující inflace a signály ekonomického oživení vytvářejí prostor pro uvolnění měnové politiky.

I přes pozitivní výhledy zůstává ČNB obezřetná a připravená reagovat na případné změny ekonomických podmínek. Prioritou i nadále zůstává udržení cenové stability a podpora udržitelného ekonomického růstu.

Pro českou ekonomiku bude zásadní, jak se vypořádá s výzvami na trhu práce a zda se jí podaří udržet konkurenceschopnost v globálním měřítku. Snížení úrokových sazeb by mělo pomoci stimulovat investice a spotřebu, což by mohlo přispět k dalšímu ekonomickému růstu v nadcházejících letech.