Důchodová reforma v Česku: Jaké změny přinese úprava penzijního systému?

Česká vláda intenzivně pracuje na důchodové reformě, jejímž cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému. Mezi klíčové body patří postupné navyšování věku odchodu do důchodu a úpravy ve výpočtu penzí. Navrhované změny vyvolávají bouřlivé diskuze mezi politickými představiteli i odborníky.

Resort práce a sociálních věcí vedený ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) přišel s návrhem důchodové reformy, která má být odpovědí na stárnutí populace a rostoucí náklady na penze. Zásadním prvkem je provázání věku odchodu do důchodu s očekávanou délkou života.

Reforma počítá s postupným zvyšováním důchodového věku nad současných 65 let. Podle informací serveru Peak.cz návrh úspěšně prošel prvním čtením ve Sněmovně po třídenním intenzivním jednání.

Kritické hlasy opozice a expertů

Opoziční hnutí ANO se staví proti zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let. Argumentuje tím, že lidé starší 65 let často nemají dostatečnou zdravotní kondici, aby mohli podávat požadované pracovní výkony. Tento postoj však vzbuzuje kontroverze, neboť předseda hnutí Andrej Babiš sám dosáhl věku 69 let.

Makroekonomický expert Jaroslav Šulc označil vládní plán za „sociální sadismus“. Podle jeho slov se vláda obává sáhnout na kapitalisty, a proto přichází s opatřeními, která jdou na úkor důchodců. Parlamentní listy citují Šulcova slova:

„Navrhli jsme mnohem elegantnější variantu, spravedlivější, která je demografická a férová. Věk odchodu do důchodu by se prodlužovat měl, ale jen spravedlivě, demograficky a na principu takovém, aby v důchodu mohl každý člověk prožít zhruba čtvrtinu života.“

Aktuální situace penzijního systému

V roce 2024 dosahuje průměrný starobní důchod v Česku částky 20 693 korun. Vzhledem k průměrné době pobírání důchodu v délce 21 let to znamená, že z prvního pilíře je na jednoho důchodce v současných cenách vyplaceno přibližně 5,2 milionu korun.

Michal Pyšík, jednatel společnosti Freedom Financial Services, poukazuje na nedostatečné úspory ve třetím pilíři penzijního systému. Pro web Forvis Mazars uvedl:

„Průměrný zůstatek na účtu penzijního připojištění je jen 176 tisíc korun a průměrný zůstatek na účtu doplňkového penzijního spoření je 84 tisíc korun.“

Chystané úpravy penzijního systému

Reforma nepřináší pouze zvyšování důchodového věku, ale počítá i s dalšími změnami:

• Snížení daňové zátěže pracujících důchodců
• Úpravy ve způsobu výpočtu penzí
• Změny v systému předčasných důchodů

Daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars komentuje pro Forvis Mazars potenciální dopady:

„Pokud by skutečně pracující starobní důchodci neplatili ze své mzdy sociální pojištění, potom by se stali ještě silnější konkurencí pro lidi v předdůchodovém věku na trhu práce.“

Pohled do zahraničí

S problematikou důchodových reforem se nepotýká jen Česká republika. Řada evropských zemí čelí podobným demografickým výzvám a hledá cesty, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijních systémů.

Příkladem může být nedávná reforma důchodového systému v Nizozemsku. Podle informací Social Security Administration některé státy experimentují s různými modely, včetně dobrovolných individuálních penzijních účtů.

Vyhlídky důchodové reformy

I když návrh reformy úspěšně prošel prvním čtením, čeká ho ještě dlouhá cesta legislativním procesem. Lze předpokládat další diskuze a případné úpravy navrhovaných opatření.

Ministr Marian Jurečka zdůrazňuje nezbytnost reformy. Pro web MPSV prohlásil:

„Důchodová reforma je nezbytná pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému a spravedlivého přístupu k různým generacím.“

Důchodová reforma i nadále zůstává jedním z ústředních témat české politické a ekonomické scény. Její finální podoba významně ovlivní životy milionů občanů v nadcházejících dekádách. Je proto nezbytné pečlivě sledovat další vývoj a veřejnou debatu kolem tohoto zásadního tématu.