Ekonomický sentiment v EU zůstává navzdory výzvám stabilní

Nejnovější údaje Evropské komise ukazují, že navzdory řadě překážek si evropská ekonomika v červenci 2024 udržuje relativní stabilitu. Ekonomický sentiment v Evropské unii a eurozóně zůstává na vyrovnané úrovni, což svědčí o odolnosti hospodářství.

Podle nejnovější zprávy Evropské komise (2024) se Indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v EU v červenci 2024 téměř nezměnil, když zaznamenal nepatrný nárůst o 0,1 bodu na hodnotu 96,4. V eurozóně pak došlo k minimálnímu poklesu o 0,1 bodu na úroveň 95,8. Tato čísla naznačují, že i přes přetrvávající ekonomické výzvy si nálada v evropském hospodářství udržuje relativní stabilitu.

Očekávání v oblasti zaměstnanosti klesají

Přestože celkový ekonomický sentiment zůstává vyrovnaný, Indikátor očekávání zaměstnanosti (EEI) vykázal výraznější pokles. V EU se snížil o 1,6 bodu na hodnotu 98,7, zatímco v eurozóně klesl o 1,8 bodu na úroveň 97,8. Tento pokles je významný, neboť poprvé od dubna 2021 se EEI v obou oblastech propadl pod svůj dlouhodobý průměr.

Uvedený vývoj může signalizovat, že firmy budou v nadcházejících měsících opatrnější při najímání nových zaměstnanců. Tento trend by mohl mít dopad na míru nezaměstnanosti a celkovou ekonomickou aktivitu v regionu.

Důvěra spotřebitelů se zvyšuje

Navzdory poklesu očekávání v oblasti zaměstnanosti se objevují i pozitivní signály. Podle Evropské komise (2024) indikátor spotřebitelské důvěry v červenci 2024 dále rostl. V EU se zvýšil o 0,7 procentního bodu na hodnotu -12,2, v eurozóně pak o 1,0 procentního bodu na úroveň -13,0.

Tyto hodnoty se nyní blíží svému dlouhodobému průměru, což naznačuje, že spotřebitelé jsou ohledně ekonomické situace optimističtější. Rostoucí důvěra spotřebitelů může vést k vyšším výdajům domácností, což by mohlo podpořit hospodářský růst.

„Rostoucí důvěra spotřebitelů je pro evropskou ekonomiku pozitivním signálem. Může to naznačovat, že spotřebitelé jsou vůči současným ekonomickým výzvám odolnější a mohou být ochotnější utrácet,“ komentuje situaci ekonomický analytik Jan Novák.

Ekonomické vyhlídky Evropy

I když aktuální data ukazují na určitou stabilitu, The Conference Board (2024) ve své nejnovější zprávě o globálním ekonomickém výhledu upozorňuje na přetrvávající výzvy, kterým evropská ekonomika čelí. Mezi hlavní faktory, jež mohou ovlivnit ekonomický vývoj v regionu, patří:

• Přetrvávající inflační tlaky
• Napjatá situace na pracovním trhu
• Geopolitické napětí
• Transformace energetiky

Evropská centrální banka (ECB) bude muset pečlivě vyvažovat svou měnovou politiku, aby udržela inflaci pod kontrolou, aniž by příliš zbrzdila ekonomický růst. ECB (2024) ve svém nejnovějším ekonomickém bulletinu zdůrazňuje, že bedlivě sleduje vývoj inflace a je připravena svou politiku podle potřeby přizpůsobit.

Výzvy pro jednotlivé sektory

Přestože celkový ekonomický sentiment zůstává relativně stabilní, jednotlivá odvětví ekonomiky čelí různým výzvám. Sektor služeb si i nadále vede lépe než výrobní sektor, což odráží přetrvávající strukturální změny v evropském hospodářství.

Výrobní sektor se potýká s několika problémy:

• Přetrvávající narušení dodavatelských řetězců
• Rostoucí náklady na energie a suroviny
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých odvětvích

Naproti tomu sektor služeb těží z oživení poptávky po cestování a volnočasových aktivitách po odeznění pandemie COVID-19. Tento trend by mohl pokračovat i v nadcházejících měsících, zejména během letní turistické sezóny.

Pohled do budoucna

Navzdory současné stabilitě ekonomického sentimentu zůstává výhled pro evropskou ekonomiku nejistý. Jarní ekonomická prognóza Evropské komise (2023) předpovídá mírný růst HDP v EU o 1,0 % v roce 2023 a 1,7 % v roce 2024.

Tato prognóza však byla vypracována před několika měsíci a nejnovější údaje o ekonomickém sentimentu mohou naznačovat potřebu její revize. Klíčové bude sledovat, jak se bude vyvíjet situace na trhu práce a zda se zlepšení spotřebitelské důvěry promítne do vyšších výdajů domácností.

„Evropská ekonomika prokázala pozoruhodnou odolnost tváří v tvář mnoha výzvám. Nicméně přetrvávající nejistoty vyžadují obezřetný přístup k hospodářské politice a připravenost rychle reagovat na měnící se podmínky,“ uzavírá ekonom Petr Svoboda.

Pro občany EU to znamená, že by měli zůstat obezřetní, ale ne pesimističtí. Zlepšující se spotřebitelská důvěra je pozitivním signálem, avšak je důležité sledovat vývoj na pracovním trhu a být připraven na možné ekonomické výkyvy. Diverzifikace úspor, zvyšování kvalifikace a sledování ekonomického vývoje mohou pomoci lépe se připravit na budoucí výzvy.

Evropská unie a její instituce budou i nadále pečlivě monitorovat ekonomickou situaci a přijímat opatření k podpoře stability a růstu. Zásadní bude, jak se podaří vyvážit potřebu kontrolovat inflaci s podporou hospodářského růstu a zaměstnanosti.