Evropská ekonomika zaznamenává mírný růst i přes četné výzvy

V prvním čtvrtletí roku 2024 vykázala ekonomika Evropské unie a eurozóny slabý růst navzdory přetrvávajícím problémům, jako jsou vysoká inflace a geopolitické napětí. Nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že hrubý domácí produkt (HDP) v obou oblastech vzrostl o 0,3 % oproti předchozímu kvartálu.

Jak vyplývá z předběžných odhadů Eurostatu (2024), evropské hospodářství v úvodu roku 2024 mírně ožilo po stagnaci na sklonku předchozího roku. Děje se tak v době, kdy se Evropská centrální banka (ECB) snaží bojovat s inflací zvyšováním úrokových sazeb, což vzbuzuje obavy z možného ochlazení ekonomického růstu.

Rozdílný vývoj napříč členskými státy

Přestože celkový obraz naznačuje mírné zotavení, situace v jednotlivých zemích EU se značně liší. Nejvyšší růst HDP zaznamenalo Irsko, a to o 1,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Následovaly Lotyšsko, Litva a Maďarsko s růstem o 0,8 %. Naopak Švédsko jako jediná země vykázalo pokles HDP, a to o 0,1 %.

Meziroční srovnání odhaluje, že ekonomika EU vzrostla o 0,5 % a eurozóny o 0,4 % oproti prvnímu kvartálu roku 2023. Tato čísla svědčí o jisté odolnosti evropského hospodářství tváří v tvář složitým podmínkám.

Výzvy, jimž evropská ekonomika čelí

Ačkoli je mírný růst pozitivní zprávou, evropské hospodářství se nadále potýká s řadou úskalí. Evropská centrální banka (2024) pokračuje v boji proti inflaci prostřednictvím přísné měnové politiky. Úrokové sazby u vkladového nástroje, hlavních refinančních operací a mezní zápůjční facility postupně vzrostly na 4,00 %, 4,50 % a 4,75 %.

Cílem této politiky je snížit inflaci, která stále převyšuje 2% cíl ECB. Jádrová inflace očištěná o volatilní ceny potravin a energií zůstává trvale vysoká bez známek poklesu. To naznačuje, že ECB pravděpodobně setrvá u restriktivního kurzu i v nadcházejícím období.

„Představa blížícího se vrcholu úrokových sazeb je ve skutečnosti mylná,“ prohlásil prezident německé Bundesbanky během svého projevu na frankfurtském summitu Euro Finance 3. července 2023.

Tento postoj naznačuje, že ECB může ve zvyšování sazeb pokračovat, dokud neuvidí jasné známky ústupu inflačních tlaků. To však znepokojuje některé evropské vlády, které se obávají dopadu vysokých úroků na hospodářský růst.

Geopolitické vlivy na ekonomiku

Evropské hospodářství ovlivňují kromě měnové politiky také geopolitické faktory. The Conference Board (2024) ve své globální ekonomické prognóze poukazuje na přetrvávající nejistotu spojenou s konflikty a mezinárodním napětím.

Evropská unie se snaží přehodnotit své ekonomické vztahy s klíčovými partnery, jako jsou Čína a Spojené státy. Do popředí se dostávají otázky závislosti na zahraničních dodavatelích v kritických odvětvích, jako jsou energetika a digitální infrastruktura, což se stává součástí debat o ekonomické bezpečnosti.

Pohled do budoucna

Navzdory mírnému pozitivnímu vývoji v prvním čtvrtletí roku 2024 zůstává výhled evropské ekonomiky nejistý. Deloitte (2024) ve své pravidelné ekonomické aktualizaci upozorňuje na přetrvávající rizika včetně možného zpomalení globální poptávky a potenciálních dopadů geopolitických událostí.

Evropská komise a národní vlády budou muset pečlivě balancovat mezi potřebou podporovat ekonomický růst a nutností udržet inflaci pod kontrolou. To může zahrnovat cílené fiskální stimuly v kombinaci s postupným uvolňováním měnové politiky, jakmile se inflace začne blížit cílovým hodnotám.

Klíčem k udržitelnému růstu bude zaměření na zvyšování produktivity, podporu inovací a řešení strukturálních problémů, jako je stárnutí populace a změna klimatu. Evropská unie plánuje investovat do zelených technologií a digitální transformace skrze programy jako Next Generation EU, což by mohlo posílit dlouhodobou konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Závěr

Mírný ekonomický růst v prvním kvartálu roku 2024 je pro Evropu povzbudivou zprávou, zároveň však připomíná, že cesta k plnému zotavení a udržitelnému růstu bude pravděpodobně dlouhá a náročná. Evropští političtí lídři a centrální bankéři budou muset nadále bedlivě sledovat ekonomické ukazatele a pružně reagovat na měnící se podmínky.

Pro občany EU to znamená, že mohou očekávat postupné zlepšování ekonomické situace, měli by však být připraveni na možné výkyvy a nejistotu v nadcházejících měsících. Důležité bude sledovat vývoj inflace, zaměstnanosti a celkové ekonomické aktivity, které budou klíčovými indikátory budoucího směřování evropského hospodářství.