Evropský parlament před výzvou: volby v roce 2024 mohou přinést výrazný posun doprava
Červnové volby do Evropského parlamentu v příštím roce by mohly znamenat zásadní obrat v politickém směřování Evropské unie. Očekává se posílení pravicových a krajně pravicových stran, což ovlivní rozhodování EU v klíčových oblastech.
Podle nedávné analýzy think-tanku Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) pravděpodobně dojde k výraznému nárůstu mandátů pro pravicové a krajně pravicové strany v Evropském parlamentu. Tento trend bude mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí politiku EU, zejména v oblastech klimatu, migrace a podpory Ukrajiny.
Pravicový příliv na obzoru
Prognózy nasvědčují tomu, že populistické strany s protievropskou rétorikou zvítězí v devíti členských státech Unie, mezi něž patří i Česká republika, Francie, Itálie či Polsko. V dalších devíti zemích, jako je Německo, Španělsko nebo Švédsko, se očekává jejich umístění na druhé či třetí příčce.
Tento posun by mohl vést ke vzniku nové většiny v Evropském parlamentu, nakloněné konzervativnějším postojům v otázkách občanských svobod, justice a vnitřních záležitostí.
Dopad na klíčové politiky Unie
Analýza ECFR varuje před významným vlivem nového složení Evropského parlamentu na několik zásadních oblastí:
- Zelená dohoda: Nový Evropský parlament pravděpodobně zablokuje legislativu potřebnou pro realizaci další fáze Zelené dohody, což ovlivní klimatickou suverenitu EU.
- Migrace: Lze očekávat prosazování přísnějšího postoje vůči migraci.
- Rozšíření EU: Postoj k dalšímu rozšiřování Unie se může stát skeptičtějším.
- Podpora Ukrajiny: Současná míra podpory Ukrajiny by mohla být přehodnocena.
ECFR (2024) upozorňuje: „Tyto výsledky by měly být varováním pro evropské politiky ohledně toho, co je v sázce ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.“
Dopad na národní scénu
Výsledky eurovoleb bezpochyby ovlivní i domácí politické debaty v jednotlivých členských zemích. To může mít vliv na pozice, které budou vlády schopny zaujmout v Evropské radě.
Očekává se posílení osy vlád usilujících o omezení vlivu EU zevnitř, mezi něž patří Maďarsko, Itálie, Slovensko, Švédsko a potenciálně i Nizozemsko vedené stranou PVV.
Situace v jednotlivých zemích
V Rakousku budou evropské volby předcházet podzimním národním volbám. Úspěch krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v eurovolbách by mohl výrazně ovlivnit jejich výsledek.
V Polsku bude zajímavé sledovat, zda se polští voliči trvale odklonili od populistické strany Právo a spravedlnost (PiS), jak naznačily loňské parlamentní volby. ECFR předpovídá, že PiS by mohla v červnu 2024 získat 31 % hlasů, zatímco centristická Evropská koalice (KE) 24 %.
„Hlavním poselstvím voleb v řadě členských států bude úspěch protisystémových populistických stran,“ konstatuje analýza ECFR.
Hrozba pro právní stát v EU
Nové složení Evropského parlamentu může mít závažné důsledky pro snahy EU prosazovat principy právního státu. V současném parlamentu existuje těsná většina pro uvalení sankcí (např. zadržení rozpočtových plateb) na členské státy, kde dochází k oslabování právního státu, zejména v Maďarsku a Polsku.
Po červnu 2024 však bude pro centristické a středolevé europoslance zřejmě obtížnější udržet pevný postoj vůči pokračující erozi demokracie, právního státu a občanských svobod v Maďarsku a případně i dalších členských zemích, které by se mohly vydat podobným směrem.
Výzvy pro budoucnost Unie
Očekávaný posun doprava v Evropském parlamentu představuje významnou výzvu pro budoucí směřování Evropské unie. Bude klíčové sledovat, jak se tradiční středové strany vyrovnají s rostoucím vlivem populistických a euroskeptických sil.
Evropská unie bude muset najít způsob, jak vyvážit různorodé zájmy a postoje svých členských států a zároveň zachovat svůj závazek k základním hodnotám demokracie, právního státu a lidských práv.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024 budou klíčovým ukazatelem směru, kterým se Evropa vydá v nadcházejících letech. Bez ohledu na výsledek je zřejmé, že EU čeká období intenzivních diskusí a potenciálních změn v mnoha klíčových oblastech její politiky.
Pro občany České republiky i dalších členských zemí EU bude důležité tyto vývoje sledovat a zvážit, jakou Evropu si pro budoucnost přejí. Volby do Evropského parlamentu tak nabývají na významu nejen pro budoucnost Unie jako celku, ale i pro každodenní život občanů v jednotlivých členských státech.
