Globální ekonomika čelí výzvám: Inflace a úrokové sazby zůstávají v centru pozornosti

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své nejnovější zprávě o světovém ekonomickém výhledu poukazuje na přetrvávající překážky, kterým čelí světová ekonomika. Přestože inflace zpomaluje a růst se stabilizuje, centrální banky zůstávají obezřetné a úrokové sazby setrvávají na vysokých úrovních.

Dle prognózy MMF (2024) by měl globální ekonomický růst v roce 2024 dosáhnout 3,2 % a v následujícím roce mírně stoupnout na 3,3 %. Tato data signalizují stabilizaci, avšak současně odhalují přetrvávající nejistotu v celosvětovém hospodářském prostředí.

Inflace: Klesající tendence, ale stále nad cílem

Jedním z ústředních témat zprávy je průběh inflace. MMF předpovídá pokles globální inflace z 8,7 % v roce 2022 na 6,8 % v roce 2023 a následně na 5,2 % v roce 2024. I přes značný pokles se jedná o hodnoty převyšující 2% cíl stanovený mnoha centrálními bankami.

Zásadním činitelem zpomalující inflace je ústup problémů na straně nabídky a restriktivní monetární politika centrálních bank. MMF však varuje, že jádrová inflace (očištěná o volatilní ceny potravin a energií) klesá pomaleji, což může představovat výzvu pro tvůrce měnové politiky.

Úrokové sazby zůstávají vysoké

V reakci na inflační tlaky centrální banky po celém světě zvýšily úrokové sazby na nejvyšší úrovně za poslední dvě dekády. Americká centrální banka (Fed) (2024) ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 5,25-5,50 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2001.

Vysoké úrokové sazby mají za cíl zchladit ekonomiku a zmírnit inflační tlaky. MMF však upozorňuje, že tento přístup může mít negativní dopady na hospodářský růst a zaměstnanost. Nalezení rovnováhy mezi kontrolou inflace a podporou ekonomického růstu zůstává klíčovou výzvou pro centrální banky po celém světě.

Regionální rozdíly a rizika

Zpráva MMF také poukazuje na významné regionální rozdíly v ekonomických vyhlídkách. Zatímco některé vyspělé ekonomiky, jako například Spojené státy, prokazují odolnost, jiné regiony čelí větším výzvám.

Podle analýzy společnosti Deloitte (2024) čínská ekonomika, druhá největší na světě, zaznamenala ve druhém čtvrtletí roku 2024 zpomalení růstu na 4,7 % meziročně, což je nejpomalejší tempo od prvního kvartálu 2023. Tento vývoj je přičítán přetrvávajícím problémům na trhu s nemovitostmi, slabé domácí poptávce a stagnujícím soukromým investicím.

„Čínská ekonomika čelí významným výzvám a její zpomalení může mít dopad na celosvětový hospodářský růst,“ uvádí zpráva Deloitte.

Fiskální politika a veřejné finance

MMF ve své zprávě Fiscal Monitor (2024) varuje před riziky pro veřejné finance v kontextu vysokého veřejného dluhu a deficitů. Zpráva zdůrazňuje potřebu obezřetného přístupu k fiskální politice, a to zejména v roce 2024, kdy se v mnoha zemích konají volby.

Více než 80 ekonomik a hospodářských oblastí bude v roce 2024 pořádat volby, což může vést k tlakům na zvýšení vládních výdajů. MMF varuje, že tento trend by mohl ohrozit snahy o fiskální konsolidaci a obnovu fiskálních rezerv, které byly vyčerpány během pandemie COVID-19 a následné ekonomické krize.

Výhled pro Českou republiku

Ačkoli zpráva MMF neposkytuje detailní analýzu pro Českou republiku, lze očekávat, že globální trendy ovlivní i českou ekonomiku. Česká národní banka (ČNB) (2024) bude pravděpodobně i nadále bedlivě sledovat vývoj inflace a přizpůsobovat svou měnovou politiku v souladu s celosvětovými trendy.

Pro českou ekonomiku bude zásadní sledovat vývoj v eurozóně, která je hlavním obchodním partnerem České republiky. Zpomalení hospodářského růstu v Německu či další eskalace geopolitických napětí by mohly mít negativní dopad na český export a celkový ekonomický výkon.

Závěr

Světová ekonomika se nachází v komplexní situaci, kdy musí čelit několika výzvám současně. Ačkoli inflace postupně klesá, zůstává nad cílovými hodnotami centrálních bank. Vysoké úrokové sazby napomáhají v boji s inflací, ale zároveň mohou brzdit ekonomický růst.

Pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země, bude klíčové pečlivě monitorovat globální ekonomické trendy a přizpůsobovat svou hospodářskou politiku tak, aby podporovala stabilní ekonomický růst a zároveň udržela inflaci pod kontrolou. V nadcházejících měsících bude důležité sledovat, jak se bude vyvíjet situace v klíčových ekonomikách, jako jsou USA a Čína, a jaký dopad to bude mít na celosvětové ekonomické prostředí.