Globální vlna extrémního počasí: Klimatická krize se prohlubuje

Svět čelí bezprecedentní sérii klimatických katastrof, které odborníci přičítají zrychlujícím se změnám klimatu. Od rekordních vln veder po ničivé záplavy, rok 2024 se stává svědkem alarmujícího nárůstu extrémních povětrnostních jevů s dalekosáhlými důsledky.

Podle nejnovějších údajů Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) (2024) zaznamenal první polovinu roku 2024 15 potvrzených povětrnostních a klimatických katastrof, z nichž každá způsobila škody přesahující 1 miliardu dolarů. Tyto události, zahrnující 13 případů silných bouří a dvě zimní bouře, si vyžádaly nejméně 101 životů a způsobily škody přesahující 37 miliard dolarů (přibližně 830 miliard Kč).

Rekordní teploty a vlny veder

Rok 2024 se rychle stává nejteplejším rokem v historii měření. Daniel Swain, klimatolog z UCLA (2024), upozorňuje: „Loňský rok byl samozřejmě nejteplejším rokem v historii s výrazným náskokem. Tento rok je k dnešnímu dni opět nejteplejším v historii pro tento bod v červnu.“

Vlny veder zasáhly různé části světa s nebývalou intenzitou. V Mexiku si horko vyžádalo již nejméně 125 obětí. Podle Los Angeles Times (2024) země zaznamenala svůj nejteplejší den v historii, kdy teploty v Sonorské poušti dosáhly 51,7 °C. María Teresa Mendoza, obyvatelka Veracruzu, popsala situaci slovy: „Nikdy předtím jsme nezažili vlnu veder tak intenzivní, tak silnou, tak rozsáhlou a tak vytrvalou.“

Katastrofální záplavy

Vedle vln veder se svět potýká s ničivými záplavami. V prvních 11 dnech září 2024 postihlo osm devastujících povodňových událostí čtyři kontinenty. Podle NBC News (2024) zasáhly záplavy části střední Řecka, severozápadního Turecka, jižní Brazílie, středního a pobřežního Španělska, jižní Číny, Hongkongu a jihozápadu USA.

Zvláště tragické byly záplavy v Libyi, kde se odhaduje, že mohlo zahynout až 10 000 lidí. Středomořská bouře Daniel způsobila rekordní srážky, které vedly k protržení dvou přehrad a zaplavení rozsáhlých oblastí.

Dopady na ekosystémy a infrastrukturu

Extrémní počasí má devastující dopady nejen na lidské životy, ale i na ekosystémy a infrastrukturu. V Mexiku byly pozorovány případy opic padajících ze stromů, pravděpodobně v důsledku úpalu. V USA způsobily záplavy řeky Big Sioux zřícení železničního mostu v Iowě.

Guvernérka Iowy Kim Reynolds (2024) popsala situaci: „Podniky jsou uzavřeny, hlavní ulice byly zasaženy. Nemocnice, pečovatelské domy a další pečovatelská zařízení byla evakuována.“

Klimatická změna jako hlavní faktor

Odborníci se shodují, že za nárůstem extrémních povětrnostních jevů stojí především klimatická změna způsobená lidskou činností. Davide Faranda, výzkumník z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (2024), uvádí: „Ve všech případech zjišťujeme silný vliv antropogenní klimatické změny zhoršující danou událost.“

Klimatologové varují, že bez rychlých a razantních opatření ke snížení emisí skleníkových plynů se frekvence a intenzita těchto extrémních jevů bude nadále zvyšovat. Samantha Burgess, zástupkyně ředitele služby pro změnu klimatu Copernicus Evropské unie (2024), zdůrazňuje: „Klima nás nadále alarmuje – posledních 12 měsíců lámalo rekordy jako nikdy předtím.“

Ekonomické dopady a pojišťovnictví

Rostoucí četnost a závažnost přírodních katastrof má významné dopady na globální ekonomiku a pojišťovací odvětví. Podle zprávy společnosti Gallagher Re (2024) dosáhly globální pojištěné ztráty v první polovině roku 2024 61 miliard dolarů (přibližně 1,37 bilionu Kč), přičemž 61 % této částky bylo způsobeno silnými konvektivními bouřemi v USA.

Zpráva také upozorňuje na rekordní intenzitu hurikánu Beryl, který dosáhl kategorie 5 dříve než jakýkoli jiný atlantický hurikán v historii. Tato skutečnost naznačuje potenciálně hyperaktivní sezónu hurikánů v roce 2024.

Výzvy pro adaptaci a mitigaci

Současná situace představuje obrovskou výzvu pro vlády a společnosti po celém světě. Je zřejmé, že je třeba urychleně přijmout opatření ke zmírnění klimatické změny a adaptaci na její nevyhnutelné dopady.

Klimatičtí experti (2024) upozorňují, že i nejbohatší země, včetně USA, se potýkají s problémy při adaptaci a ochraně obyvatel před extrémním počasím. To podtrhuje naléhavou potřebu globální spolupráce a investic do odolné infrastruktury a systémů včasného varování.

Zároveň je nezbytné urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie a snížit emise skleníkových plynů. Surendra Adhikari, geofyzik z NASA (2024), zdůrazňuje: „Toto je svědectví o závažnosti probíhající klimatické změny.“

Závěr

Rok 2024 se stává alarmujícím milníkem v historii klimatické krize. Série extrémních povětrnostních jevů po celém světě jasně ukazuje, že změna klimatu již není vzdálenou hrozbou, ale realitou, která ovlivňuje životy milionů lidí. Urgentní potřeba globální akce na zmírnění klimatické změny a adaptaci na její dopady nikdy nebyla zřejmější.

Zatímco svět čelí těmto bezprecedentním výzvám, je zřejmé, že pouze koordinované úsilí na mezinárodní úrovni může účinně řešit rozsah a složitost klimatické krize. Rok 2024 by tak mohl být nejen rokem rekordů a katastrof, ale také bodem obratu v našem přístupu ke klimatické změně a ochraně naší planety pro budoucí generace.