Írán zvažuje odvetnou akci po údajném izraelském útoku v Teheránu

V reakci na zabití vysokého představitele Hamásu v íránské metropoli roste napětí na Blízkém východě. Zatímco Írán promýšlí možnosti odvety, region s obavami vyčkává na další vývoj událostí.

Dne 20. července 2024 byl v Teheránu zavražděn přední člen palestinského hnutí Hamás. Přestože k útoku se nikdo nepřihlásil, Írán z něj obviňuje Izrael. Incident podnítil spekulace o eventuální íránské odvetě a prohloubil obavy z další eskalace napětí v oblasti.

Oběť atentátu

Terčem útoku se stal údajně Ismáíl Haníja, jeden z nejvlivnějších lídrů Hamásu. Haníja představoval klíčovou postavu tzv. Osy odporu, neformální aliance protizápadně a protiizraelsky orientovaných uskupení v regionu podporovaných Íránem. Jeho úmrtí může významně poznamenat vztahy mezi Íránem a palestinskými militantními skupinami.

Jak uvádí Institut pro studium války (2024), Haníja v posledních měsících často navštěvoval Teherán, což svědčí o těsných vazbách mezi Hamásem a íránským režimem. Jeho přítomnost v íránské metropoli v době útoku tedy nebyla náhodná.

Íránská odezva a varianty odvety

Íránské vedení čelí složité situaci. Na jednu stranu pociťuje potřebu zareagovat na událost, kterou vnímá jako útok na svou suverenitu a spojence. Na druhou stranu si uvědomuje rizika, jež by přímá konfrontace s Izraelem či USA mohla přinést.

Alexander Palmer z Centra pro strategická a mezinárodní studia (2024) se domnívá: „Írán pravděpodobně přistoupí k eskalaci, avšak způsobem, který mu dovolí vyhnout se přímému střetu s USA.“ Naznačuje tím, že Írán může zvolit nepřímou formu odvety, například prostřednictvím svých regionálních spojenců.

„Írán pravděpodobně přistoupí k eskalaci, avšak způsobem, který mu dovolí vyhnout se přímému střetu s USA.“

Írán zvažuje mimo jiné tyto možnosti:

• Posílení podpory Hamásu a dalších palestinských militantních skupin
• Aktivace spojenců v Libanonu (Hizballáh) či Jemenu (Húthíové) k útokům na izraelské cíle
• Kybernetické útoky na izraelskou infrastrukturu
• Omezené vojenské akce v Perském zálivu nebo Hormuzském průlivu

Reakce mezinárodního společenství

USA, klíčový spojenec Izraele, reagovaly na eskalaci napětí vysláním dodatečných vojenských jednotek do regionu. Podle zprávy Rady bezpečnosti OSN (2024) Spojené státy rozmístily další námořní síly v Perském zálivu a Rudém moři.

Evropská unie apelovala na všechny zúčastněné strany, aby projevily zdrženlivost a zasadily se o dialog. Britské ministerstvo zahraničí (2024) vyzvalo své občany v Libanonu k okamžitému opuštění země „vzhledem k možnosti rychlého zhoršení bezpečnostní situace“.

Dopad na mírový proces

Aktuální vývoj může vážně narušit již tak křehké mírové snahy v regionu. Nedávno obnovená jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem jsou nyní ohrožena. Zvláštní koordinátor OSN pro blízkovýchodní mírový proces Tor Wennesland (2024) vyjádřil obavy, že stupňování násilí by mohlo zmařit dosavadní diplomatické úsilí.

Situace v Gaze zůstává kritická, počet obětí se od začátku konfliktu v říjnu 2023 blíží 40 000. Humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky pokračujícího násilí pro civilní obyvatelstvo.

Ekonomické dopady

Zvyšující se napětí v regionu má také významné ekonomické konsekvence. V reakci na poslední události ceny ropy na světových trzích vzrostly o 5 %, což odpovídá nárůstu přibližně o 4 USD za barel (zhruba 90 Kč). Analytici varují, že v případě další eskalace by ceny mohly rychle překonat hranici 100 USD za barel (přibližně 2 250 Kč).

Íránská ekonomika, již nyní zatížená mezinárodními sankcemi, by v případě konfliktu utrpěla další ránu. Odhady naznačují, že přímá vojenská konfrontace by mohla v prvním roce vést k propadu íránského HDP až o 20 %.

Výhled do budoucna

Situace na Blízkém východě zůstává napjatá a nepředvídatelná. Mezinárodní společenství nyní vyčkává na další kroky Íránu a eventuální reakci Izraele. Klíčové bude, zda se podaří obnovit diplomatická jednání a zabránit další eskalaci násilí.

Odborníci se shodují, že nadcházející týdny budou pro budoucnost regionu zásadní. Schopnost mezinárodního společenství působit jako prostředník a zmírňovat napětí bude rozhodující pro odvrácení potenciálního rozsáhlejšího konfliktu.

Zatímco svět sleduje vývoj situace, obyvatelé Blízkého východu doufají v mírové řešení, které by ukončilo začarovaný kruh násilí a přineslo stabilitu do tohoto dlouhodobě neklidného regionu.