Kamala Harrisová se chystá na prezidentskou kampaň po Bidenově odstoupení

Americká politická scéna prochází dramatickým zvratem. Prezident Joe Biden oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení v roce 2024 a místo toho podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako demokratickou kandidátku na nejvyšší úřad.

V nečekaném projevu k národu Biden své rozhodnutí vysvětlil slovy:

„Ctím tento úřad, ale svou zemi miluji ještě víc.“

Tímto krokem otevřel Harrisové cestu stát se první ženou a první Afroameričankou, kterou hlavní politická strana nominuje na post prezidenta Spojených států.

Harrisová, dosud loajální Bidenova zástupkyně, nyní čelí výzvě vytvořit vlastní politickou agendu. Podle ABC News (2024) se očekává, že se její program bude v některých klíčových otázkách lišit od Bidenova.

Reakce demokratů a první kroky kampaně

Demokraté se rychle sjednotili za Harrisovou. Texasští delegáti strany hlasovali v poměru 260 ku 6 pro podporu její kandidatury, uvádí The Texas Tribune (2024). Tento krok signalizuje silnou podporu ve straně, ačkoli někteří delegáti volají po otevřeném nominačním procesu.

Harrisová již zahájila kampaň a plánuje navštívit Houston, kde se zúčastní konference Národního svazu učitelů. Tato cesta přichází krátce po Bidenově oznámení a ukazuje, že se Harrisová snaží rychle navázat kontakt s klíčovými skupinami voličů.

Hlavními tématy, jimiž se bude Harrisová pravděpodobně zabývat, jsou ekonomika, klimatické změny a regulace zbraní. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že tyto otázky jsou obzvláště důležité pro mladé voliče.

Výzvy pro Harrisovou

Ačkoli má Harrisová silnou podporu demokratů, čelí několika výzvám. Republikáni ji již začali kritizovat, zejména v otázce bezpečnosti hranic. Podle The Texas Tribune (2024) ji texaští republikánští lídři označili za „pohromu pro bezpečnost hranic“.

Dalším úkolem Harrisové bude oslovit mladé voliče. Průzkum CIRCLE na Tuftsově univerzitě (2024) ukazuje, že 57 % mladých lidí ve věku 18-34 let s „extrémní pravděpodobností“ bude v roce 2024 volit. Mezi těmito pravděpodobnými voliči má Harrisová náskok 21 procentních bodů před republikánským kandidátem.

Harrisová bude muset řešit i otázky zahraniční politiky. Její postoj vůči Íránu a dalším klíčovým mezinárodním problémům bude pozorně sledován, naznačuje Deutsche Welle (2024).

Reakce republikánů

Republikáni na novou situaci rychle zareagovali. Bývalý prezident Donald Trump, hlavní uchazeč o republikánskou nominaci, již začal Harrisovou kritizovat. Na prvním shromáždění po Bidenově odstoupení ji označil za „ultraliberální“, informuje ABC News (2024).

Republikánská kampaň také požádala Federální volební komisi, aby Harrisové zabránila v přístupu k Bidenovým volebním financím. Tento krok naznačuje, že republikáni vnímají Harrisovou jako vážnou hrozbu a snaží se omezit její finanční zdroje.

Pohled do budoucna

S blížícími se volbami v listopadu 2024 se očekává intenzivní a bedlivě sledovaná kampaň. Harrisová bude muset dokázat, že dokáže oslovit široké spektrum voličů a přesvědčit je o své vizi Ameriky.

Průzkum CIRCLE (2024) ukazuje, že hlavními tématy pro mladé voliče jsou inflace a životní náklady, pracovní místa s důstojnou mzdou, násilí páchané střelnými zbraněmi a klimatické změny. Harrisová bude muset na tato témata reagovat a představit konkrétní plány.

Volby v roce 2024 slibují být historické bez ohledu na výsledek. S Kamalou Harrisovou jako pravděpodobnou demokratickou kandidátkou a Donaldem Trumpem jako hlavním republikánským uchazečem se Američané připravují na volební souboj, který může zásadně ovlivnit budoucnost země.