MMF: Globální ekonomika překvapivě odolná navzdory výzvám
Světová ekonomika vykazuje pozoruhodnou odolnost tváří v tvář významným překážkám, jako je zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami v boji proti inflaci. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své nejnovější zprávě o světovém ekonomickém výhledu předpovídá stabilní růst, ale upozorňuje na regionální rozdíly a dlouhodobé výzvy.
Podle nejnovější prognózy MMF (2024) se očekává, že globální ekonomika poroste v letech 2024 a 2025 tempem 3,2 % ročně, stejně jako v roce 2023. Tato stabilita však skrývá různorodý vývoj v jednotlivých částech světa a potenciální překážky pro dlouhodobý růst.
Rozvinuté ekonomiky mírně zrychlí, rozvíjející se trhy zpomalí
MMF předpovídá pro vyspělé země mírné zrychlení ekonomického růstu z 1,6 % v roce 2023 na 1,7 % v roce 2024 a 1,8 % v roce 2025. Tento vývoj naznačuje postupné zotavování těchto ekonomik z dopadů pandemie a inflačních tlaků.
Naopak u rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik MMF očekává mírné zpomalení růstu ze 4,3 % v roce 2023 na 4,2 % v letech 2024 a 2025. Za tímto poklesem mohou stát faktory jako globální obchodní napětí a strukturální výzvy v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.
Dlouhodobý výhled růstu nejnižší za desetiletí, inflace postupně klesne
Znepokojivým zjištěním zprávy je prognóza globálního růstu za pět let na úrovni pouhých 3,1 %, což je nejnižší hodnota za několik desetiletí. Tento údaj vyvolává otázky o dlouhodobé dynamice světové ekonomiky a faktorech, které by mohly brzdit její růst.
„Základní prognóza předpokládá, že světová ekonomika poroste v letech 2024 a 2025 tempem 3,2 %, stejně jako v roce 2023.“
Podle MMF by měla globální inflace postupně klesat z 6,8 % v roce 2023 na 5,9 % v roce 2024 a dále na 4,5 % v roce 2025. Rozvinuté ekonomiky by se měly vrátit ke svým inflačním cílům dříve než rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky.
Klíčové faktory ovlivňující ekonomické vyhlídky
MMF identifikuje několik zásadních faktorů, které formují současný ekonomický výhled:
- Vývoj na hypotečních a realitních trzích: Změny na těchto trzích v období nízkých úrokových sazeb před pandemií zmírnily krátkodobý dopad zvyšování sazeb, uvádí MMF (2024).
- Strukturální překážky: Přetrvávající bariéry brání přesunu kapitálu a pracovní síly k produktivním firmám, což ovlivňuje střednědobé vyhlídky růstu.
- Vliv velkých rozvíjejících se ekonomik: Slabší růstové vyhlídky Číny a dalších velkých rozvíjejících se ekonomik ovlivní jejich obchodní partnery.
Rostoucí význam spillover efektů z rozvíjejících se trhů
MMF se zaměřuje na tzv. spillover efekty, tedy přelévání ekonomických šoků mezi zeměmi. Jelikož rozvíjející se trhy G20 tvoří téměř třetinu světového HDP a asi čtvrtinu globálního obchodu, mohou mít šoky z těchto ekonomik značné dopady na globální aktivitu.
Podle MMF (2024) se od roku 2000 zvýšily spillover efekty šoků z rozvíjejících se trhů G20, zejména z Číny, a jsou nyní srovnatelné s těmi z vyspělých ekonomik. Klíčovým kanálem přenosu těchto efektů je obchod, zejména skrze globální hodnotové řetězce.
Doporučení MMF pro tvůrce hospodářských politik
Na základě těchto zjištění MMF formuluje několik doporučení pro tvůrce politik:
- Monetární politika: Měla by zajistit hladké přistání inflace na cílové úrovni.
- Fiskální konsolidace: Je třeba obnovit fiskální prostor pro prioritní investice a zajistit udržitelnost dluhu.
- Strukturální reformy: Zintenzivnění reforem podporujících růst nabídky je klíčové pro zvýšení růstu nad úroveň z období před pandemií a urychlení konvergence příjmů.
- Připravenost na šoky: Tvůrci politik v přijímajících ekonomikách by měli udržovat dostatečné rezervy a posilovat politické rámce pro zvládání možnosti větších šoků z rozvíjejících se trhů G20.
Zpráva MMF ukazuje pozoruhodnou odolnost globální ekonomiky navzdory významným výzvám. Zároveň však vyvstávají důležité otázky ohledně dlouhodobého růstu, konvergence příjmů a schopnosti ekonomik adaptovat se na měnící se globální prostředí.
Pro Českou republiku jako malou otevřenou ekonomiku silně závislou na zahraničním obchodu mají tyto globální trendy zásadní význam. Stabilní, ale pomalejší světový růst může ovlivnit český export, zatímco případné šoky z velkých rozvíjejících se ekonomik mohou českou ekonomiku zasáhnout skrze obchodní a finanční vazby.
Bude zajímavé sledovat, jak se tyto globální trendy projeví v české ekonomice v nadcházejících letech a jak na ně zareagují čeští tvůrci hospodářské politiky.
