Pravidelný kontakt s přírodou významně zlepšuje zdraví a pohodu

Nová studie odhaluje, že trávení alespoň dvou hodin týdně v přírodě může mít podobně pozitivní vliv na naše zdraví a pohodu jako žití v oblasti s nízkou mírou deprivace nebo pravidelné cvičení. Tyto zjištění mohou mít významné důsledky pro veřejné zdraví a urbanistické plánování.

Výzkumníci z prestižního vědeckého časopisu Nature (2019) zjistili, že lidé, kteří tráví 120-179 minut týdně v přírodním prostředí, mají výrazně vyšší šanci hlásit dobré zdraví a vysokou míru pohody ve srovnání s těmi, kteří v přírodě netráví žádný čas. Tento vztah byl podobně silný jako u jiných dobře známých faktorů ovlivňujících zdraví, jako je socioekonomický status nebo úroveň fyzické aktivity.

Metodologie a klíčová zjištění

Studie využila inovativní přístup k měření expozice přírodě. Výzkumníci vynásobili délku reprezentativní návštěvy přírody v posledním týdnu počtem návštěv za stejné období, čímž vytvořili první týdenní metriku expozice přírodě (minuty za týden), podobnou těm používaným v jiných kontextech podpory zdraví, jako je fyzická aktivita.

Výsledky ukázaly, že:

• Lidé, kteří trávili v přírodě 60 minut nebo více týdně, měli významně vyšší šanci hlásit „dobré“ zdraví a „vysokou“ pohodu ve srovnání s těmi, kteří v přírodě netrávili žádný čas.
• Nejsilnější asociace byla pozorována u kategorie 120-179 minut týdně.
• Delší doba strávená v přírodě (nad 180 minut týdně) nebyla spojena s dalším zlepšením výsledků.

Je důležité poznamenat, že tyto asociace zůstaly významné i po úpravě o různé sociodemografické faktory a další proměnné související se zdravím.

Srovnání s jinými faktory ovlivňujícími zdraví

Aby výzkumníci lépe pochopili význam těchto zjištění, porovnali sílu asociace mezi časem stráveným v přírodě a zdravím s jinými dobře známými prediktory zdraví a pohody. Zjistili, že trávení 120-179 minut týdně v přírodě bylo spojeno s:

• Podobnou pravděpodobností hlášení dobrého zdraví jako žití v oblasti s nízkou mírou deprivace ve srovnání s oblastí s vysokou mírou deprivace.
• Podobnou pravděpodobností hlášení dobrého zdraví jako splnění doporučených úrovní fyzické aktivity ve srovnání s nesplněním těchto doporučení.
• Podobnou pravděpodobností hlášení dobrého zdraví jako práce v zaměstnání s vysokým socioekonomickým statusem ve srovnání s nízkým socioekonomickým statusem.

Tyto srovnání zdůrazňují potenciální význam pravidelného kontaktu s přírodou pro veřejné zdraví.

Implikace pro veřejné zdraví a urbanistické plánování

Vzhledem k široce uznávanému významu faktorů, jako je míra deprivace oblasti, socioekonomický status a fyzická aktivita pro zdraví a pohodu, autoři studie interpretují velikost vztahu mezi přírodou a zdravím jako smysluplnou z hlediska potenciálních důsledků pro veřejné zdraví.

„Vzhledem k široce uváděnému významu všech těchto faktorů pro zdraví a pohodu interpretujeme velikost vztahu s přírodou jako smysluplnou z hlediska potenciálních důsledků pro veřejné zdraví,“ uvádějí autoři studie.

Tato zjištění mohou mít významné implikace pro urbanistické plánování a politiky veřejného zdraví. Naznačují, že zajištění snadného přístupu k přírodním prostorům a podpora pravidelného kontaktu s přírodou by mohly být účinnými strategiemi pro zlepšení zdraví a pohody populace.

Limity studie a budoucí výzkum

Přestože tato studie přináší důležité poznatky, autoři uznávají několik omezení. Studie byla založena na průřezových datech, což znamená, že nemůže prokázat příčinnou souvislost mezi časem stráveným v přírodě a lepším zdravím a pohodou. Je možné, že lidé s lepším zdravím a pohodou mohou být více nakloněni trávit čas v přírodě.

Budoucí výzkum by mohl zahrnovat longitudinální studie sledující změny v zdraví a pohodě v průběhu času v souvislosti s expozicí přírodě. Také by bylo užitečné prozkoumat různé typy přírodních prostředí a jejich specifické účinky na zdraví a pohodu.

Závěr

Tato průlomová studie poskytuje silné důkazy o potenciálních zdravotních přínosech pravidelného kontaktu s přírodou. Zjištění, že pouhé dvě hodiny týdně strávené v přírodním prostředí mohou mít významný pozitivní vliv na zdraví a pohodu, je pozoruhodné a má potenciál ovlivnit jak individuální chování, tak veřejnou politiku.

Pro jednotlivce tato studie zdůrazňuje důležitost začlenění času stráveného v přírodě do jejich týdenních rutin. Pro tvůrce politik a urbanisty tato zjištění podtrhují význam zachování a vytváření snadno přístupných zelených prostor v městských oblastech.

S rostoucí urbanizací a zvyšujícím se tlakem na veřejné zdraví by tato zjištění mohla poskytnout cenné vodítko pro vytváření zdravějších a udržitelnějších komunit. Pravidelný kontakt s přírodou by mohl být jedním z klíčů k řešení mnoha současných zdravotních výzev, od fyzického zdraví až po duševní pohodu.