Rekordní počet přílivových záplav v USA: Pobřežní komunity čelí rostoucí hrozbě

Americké pobřežní oblasti zažívají nebývalý nárůst přílivových záplav. Podle nejnovější zprávy Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) bylo v loňském roce zaznamenáno rekordní množství těchto událostí na osmi místech na východním a západním pobřeží USA. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2024 a situaci může dále zkomplikovat sílící jev El Niño.

Přílivové záplavy, známé také jako „záplavy za slunečného dne“ či „obtěžující záplavy“, se objevují i bez přítomnosti bouří nebo silných srážek. Jsou důsledkem kombinace stoupající hladiny moří a přílivových cyklů, které tlačí vodu na pevninu. Tyto události mohou způsobit značné škody na infrastruktuře, narušit dopravu a ohrozit pobřežní ekosystémy.

Rekordní počet záplav

Podle zprávy NOAA (2024) bylo v roce 2023 zaznamenáno rekordní množství přílivových záplav na osmi lokalitách na východním a západním pobřeží USA. Tato čísla překonala předchozí rekordy a poukazují na zrychlující se trend, který odborníci přičítají globálnímu oteplování a stoupající hladině moří.

K nejvíce postiženým oblastem patří:

• Boston ve státě Massachusetts
• Atlantic City v New Jersey
• Norfolk ve Virginii
• Charleston v Jižní Karolíně
• Key West na Floridě
• San Diego v Kalifornii

V některých z těchto míst bylo zaznamenáno až 20 dní s přílivovými záplavami ročně, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím letům.

El Niño: Faktor zhoršující situaci

Odborníci z NOAA varují, že očekávané zesílení jevu El Niño v roce 2024 může situaci dále zkomplikovat. El Niño je klimatický jev charakterizovaný oteplením povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, který ovlivňuje počasí a klimatické vzorce po celém světě.

Podle NOAA (2024) může El Niño přispět k vyšším hladinám moří podél západního pobřeží USA a části Aljašky, což zvyšuje riziko přílivových záplav v těchto regionech. Na východním pobřeží může El Niño paradoxně snížit riziko záplav v některých oblastech, celkový trend však zůstává vzestupný.

Dopady na komunity

Rostoucí frekvence přílivových záplav má významné dopady na pobřežní komunity. Mezi hlavní problémy patří:

• Poškození infrastruktury: Opakované zaplavování ničí silnice, chodníky, kanalizační systémy a elektrické sítě.
• Ekonomické ztráty: Záplavy narušují obchodní činnost, turistický ruch a snižují hodnotu nemovitostí v postižených oblastech.
• Zdravotní rizika: Stojatá voda představuje zdravotní hrozby, včetně šíření nemocí přenášených vodou.
• Ekologické dopady: Slaná voda poškozuje pobřežní ekosystémy a vegetaci, která není adaptovaná na časté zaplavování.

Například v Bostonu, jednom z nejvíce zasažených měst, musely úřady investovat miliony dolarů do protipovodňových opatření. Podle iniciativy Climate Ready Boston (2024) město plánuje do roku 2030 investovat více než 2 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard korun) do adaptačních opatření na změnu klimatu, včetně ochrany před přílivovými záplavami.

Adaptační strategie

Vzhledem k rostoucímu riziku přílivových záplav implementuje mnoho pobřežních komunit adaptační strategie. Tyto strategie zahrnují:

1. Zvyšování infrastruktury: Některá města zvyšují úroveň silnic, chodníků a budov, aby je ochránila před častějšími záplavami.
2. Zelená infrastruktura: Vytváření přírodních bariér, jako jsou obnovené mokřady a mangrovové porosty, které absorbují přebytečnou vodu.
3. Vylepšené odvodňovací systémy: Instalace zpětných klapek a čerpadel pro efektivnější odvod vody.
4. Plánování využití půdy: Omezení výstavby v nízkopoložených oblastech a vytváření nárazníkových zón.
5. Vzdělávání veřejnosti: Informování obyvatel o rizicích a přípravě na častější záplavy.

NOAA (2024) zdůrazňuje důležitost těchto adaptačních opatření a vyzývá k jejich urychlené implementaci. „Čas na přípravu se krátí,“ uvedl Dr. William Sweet, oceánograf z NOAA. „Komunity, které nyní investují do adaptačních opatření, budou lépe připraveny čelit budoucím výzvám.“

Globální kontext

Problém přílivových záplav se netýká pouze Spojených států. Mnoho pobřežních oblastí po celém světě čelí podobným výzvám. Například v Evropě jsou města jako Benátky v Itálii či Rotterdam v Nizozemsku již dlouho v první linii boje proti stoupající hladině moří.

Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 by globální hladina moří mohla do konce století stoupnout o 0,61-1,10 metru, pokud emise skleníkových plynů zůstanou vysoké. To by znamenalo, že přílivové záplavy by se mohly stát každodenní realitou pro mnoho pobřežních komunit po celém světě.

Situace v USA tak slouží jako varovný příklad pro zbytek světa a zdůrazňuje naléhavou potřebu globální akce v oblasti zmírňování změny klimatu a adaptace na její dopady.

Závěr

Rekordní počet přílivových záplav v USA je jasným signálem probíhající klimatické změny a jejích dopadů na pobřežní komunity. Zatímco adaptační opatření jsou nezbytná pro krátkodobou a střednědobou ochranu, dlouhodobé řešení vyžaduje celosvětové úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a zpomalení tempa změny klimatu.

Pro obyvatele pobřežních oblastí to znamená nutnost připravit se na „novou normalitu“, kdy se přílivové záplavy stanou častějším jevem. Zároveň je to výzva pro politiky a urbanisty, aby přehodnotili dlouhodobé strategie rozvoje pobřežních oblastí s ohledem na měnící se klimatické podmínky.

Jak uzavírá zpráva NOAA (2024): „Přílivové záplavy jsou již nyní významným problémem v mnoha komunitách a situace se bude v nadcházejících desetiletích pouze zhoršovat. Čím dříve začneme jednat, tím lépe budeme připraveni na budoucí výzvy.“