Spojené státy zavádějí rekordní cla: Švýcarské luxusní zboží zdraží o 39 procent
Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa přichází s bezprecedentním zvýšením cel na dovoz luxusního zboží. Nová opatření, která vstoupí v platnost 7. srpna 2025, nejvíce zasáhnou Švýcarsko a jeho prestižní hodinářský průmysl. Změny v celní politice USA vyvolávají obavy z možné obchodní války a destabilizace globálních trhů.
Dramatické zvýšení cel na luxusní zboží
Spojené státy americké zavádějí mimořádně vysoké clo ve výši 39 % na dovoz luxusního zboží ze Švýcarska. Toto opatření cílí především na prestižní hodinky, šperky a další luxusní artikly, které představují významnou část švýcarského exportu. Analytici odhadují, že jen v hodinářském průmyslu může toto opatření způsobit ztráty v řádu miliard dolarů.
Současně s tímto krokem administrativa oznámila nové celní sazby pro dalších 67 zemí a Evropskou unii. „Tato opatření jsou součástí širší strategie na ochranu amerického průmyslu a snížení obchodního deficitu,“ vysvětluje Dr. Martin Novotný, expert na mezinárodní obchod z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Geopolitické dopady nové celní politiky
Významným aspektem nových celních opatření je jejich využití jako nástroje geopolitického tlaku. Spojené státy například oznámily výrazné zvýšení cel pro Indii kvůli jejímu pokračujícímu nákupu ruské ropy. Tento krok však podle expertů pravděpodobně nepovede k změně indické energetické politiky.
Situaci komplikuje také probíhající soudní přezkum některých celních opatření. Právní experti zpochybňují legitimitu určitých aspektů nové celní politiky, což vytváří další nejistotu na mezinárodních trzích. Konečné rozhodnutí soudu může mít zásadní vliv na budoucí směřování americké obchodní politiky.
Ekonomické důsledky pro spotřebitele a firmy
Nová celní opatření budou mít přímý dopad na americké spotřebitele a podnikatele. Ceny luxusního zboží výrazně vzrostou, což může vést k poklesu poptávky a negativně ovlivnit maloobchodní prodejce. Společnosti závislé na dovážených materiálech čelí zvýšeným výrobním nákladům, což ohrožuje jejich konkurenceschopnost.
Ekonomové varují před rizikem eskalace obchodního napětí. „Pokud dotčené země přistoupí k odvetným opatřením, můžeme očekávat řetězovou reakci, která by mohla vyústit v globální obchodní válku,“ upozorňuje prof. Jana Králová z Institutu ekonomických studií.
