USA uvalují nové sankce na Hamás v reakci na přetrvávající konflikt

Americké ministerstvo financí oznámilo zavedení sankcí proti deseti osobám napojeným na teroristickou organizaci Hamás. Cílem tohoto kroku je omezit finanční toky směřující k této palestinské militantní skupině v době pokračujícího konfliktu s Izraelem.

Ministerstvo financí USA vydalo ve středu 24. července 2024 prohlášení o nových sankcích namířených proti klíčovým osobám spojeným s Hamásem. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí na Blízkém východě a snah mezinárodního společenství najít způsoby, jak omezit schopnost teroristických organizací financovat své aktivity.

Sankce se dotýkají deseti jednotlivců, kteří podle amerických úřadů zastávají významné role ve finančních operacích Hamásu. Mezi sankcionovanými osobami jsou údajně vysocí představitelé organizace, finanční zprostředkovatelé a lidé zapojení do praní špinavých peněz.

Dopad sankcí na Hamás

Smyslem těchto sankcí je omezit Hamásu přístup k finančním zdrojům, které organizace využívá k financování svých teroristických aktivit. Podle amerického ministerstva financí (2024) sankce zmrazí veškerý majetek a zájmy postižených osob v USA a zakazují americkým občanům a firmám s nimi obchodovat.

Odborníci na terorismus odhadují, že roční rozpočet Hamásu dosahuje stovek milionů dolarů. Značná část těchto prostředků pochází z daní vybíraných v Pásmu Gazy, zahraničních dárců a různých nelegálních aktivit. Nové sankce mají za cíl narušit tyto finanční toky a omezit schopnost Hamásu provádět teroristické útoky.

„Tyto sankce představují další krok v našem neúnavném úsilí narušit finanční sítě Hamásu a omezit jeho schopnost páchat násilné útoky proti civilistům,“ prohlásil náměstek ministra financí pro boj proti terorismu a finanční zpravodajství.

Reakce mezinárodního společenství

Oznámení o nových sankcích se na mezinárodní scéně setkalo s rozporuplnými reakcemi. Zatímco spojenci USA, včetně Evropské unie a Izraele, tento krok přivítali, některé arabské země vyjádřily obavy z možných dopadů na civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil sankce za „důležitý krok v boji proti terorismu“. Naproti tomu mluvčí Hamásu odsoudil sankce jako „další projev nepřátelství vůči palestinskému lidu“ a popřel jakékoli napojení sankcionovaných osob na teroristické aktivity.

Širší kontext konfliktu

Nové sankce přicházejí v době přetrvávajícího konfliktu mezi Izraelem a palestinskými militanty v Pásmu Gazy. Podle OSN (2024) si boje od začátku roku vyžádaly stovky obětí na obou stranách a způsobily rozsáhlé humanitární škody.

Mezinárodní společenství, včetně USA, vyzývá k deeskalaci napětí a obnovení mírových jednání. Americký prezident Joe Biden během své nedávné návštěvy regionu zdůraznil potřebu dvoustátního řešení jako cesty k trvalému míru.

Během své cesty do Tel Avivu 24. července 2024 Biden uvedl:

„Přestože Izraelci mohou cítit hněv po útocích ze 7. října, nesmí se jím nechat pohltit. Většina Palestinců není Hamás a my truchlíme za všechny rodiny, které přišly o život nebo byly zraněny při výbuchu nemocnice v Gaze.“

Humanitární situace v Gaze

Mezitím se humanitární situace v Pásmu Gazy nadále zhoršuje. Podle Světové zdravotnické organizace (2024) se zdravotnický systém v enklávě ocitl na pokraji zhroucení kvůli nedostatku léků, paliva a dalších základních potřeb.

OSN a další humanitární agentury vyzývají k okamžitému příměří, které by umožnilo dodávky humanitární pomoci do oblasti. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí a jordánský král Abdalláh II. vyjádřili připravenost pomoci s koordinací humanitární pomoci pro Gazu.

Budoucí vývoj

Analytici se shodují, že nové americké sankce proti Hamásu pravděpodobně nebudou mít okamžitý dopad na situaci v místě konfliktu. Z dlouhodobého hlediska však mohou přispět k oslabení finanční základny organizace.

Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu pokračuje. V následujících dnech se očekávají intenzivní jednání mezi klíčovými aktéry, včetně USA, Egypta a Kataru, s cílem zprostředkovat příměří a obnovit mírový proces.

Situace na Blízkém východě zůstává napjatá a další vývoj v následujících týdnech bude klíčový pro určení směřování konfliktu. Mezinárodní společenství bude bedlivě sledovat, zda nové sankce a diplomatické úsilí přinesou kýžený výsledek v podobě snížení napětí a obnovení mírových jednání.