V Oklahomě spuštěno největší zařízení na přímé zachycování CO2 z atmosféry v USA

Spojené státy učinily významný krok v boji proti změně klimatu. V Oklahomě bylo uvedeno do provozu největší zařízení na přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, které by mohlo hrát klíčovou roli ve snaze omezit globální oteplování.

Společnosti Occidental Petroleum a Carbon Engineering slavnostně otevřely 13. srpna 2024 v Oklahomě průlomové zařízení STRATOS, které je schopné zachytit až 500 000 tun CO2 ročně přímo z okolního vzduchu. Tento objem odpovídá množství oxidu uhličitého, jež by pohltilo přibližně 20 milionů stromů. Zachycený plyn bude následně trvale uložen hluboko pod zemským povrchem, kde zůstane izolován od atmosféry.

Princip fungování přímého zachycování CO2 z atmosféry

Technologie přímého zachycování CO2 ze vzduchu (DAC – Direct Air Capture) využívá procesu chemické absorpce. Mohutné ventilátory nasávají okolní vzduch přes filtry napuštěné speciálními chemickými látkami, které na sebe vážou molekuly oxidu uhličitého. Po nasycení filtrů dochází k jejich zahřátí, což vede k uvolnění koncentrovaného CO2. Následně je plyn stlačen a připraven k trvalému uložení či dalšímu využití.

Navzdory nesporným výhodám této technologie E&E News (2024) upozorňuje na překážky bránící jejímu masovému rozšíření, jimiž jsou především vysoké náklady a značná energetická náročnost celého procesu. V současné době se cena za zachycení jedné tuny CO2 pohybuje okolo 600 dolarů (přibližně 13 500 Kč), což výrazně převyšuje náklady na jiné metody snižování emisí.

Projekt STRATOS jako milník v boji se změnou klimatu

Zahájení provozu zařízení STRATOS představuje zásadní průlom v oblasti technologií pro odstraňování uhlíku z atmosféry. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) (2024) bude nezbytné do roku 2050 každoročně zachytit miliardy tun CO2, má-li být dosaženo cílů Pařížské dohody a globální oteplování udrženo pod hranicí 1,5 °C.

Vicki Hollubová, generální ředitelka společnosti Occidental Petroleum, zdůraznila význam projektu slovy:

„STRATOS jasně ukazuje, že technologie DAC je připravena k nasazení ve velkém měřítku. Představuje klíčový nástroj, který nám umožní plnit naše klimatické závazky a současně pokračovat v ekonomickém rozvoji.“

Odborníci však upozorňují, že samotné zachycování CO2 není dostačující. Je nezbytné razantně snížit emise ve všech sektorech ekonomiky a zároveň investovat do obnovy přírodních ekosystémů, jež přirozeně pohlcují uhlík.

Výzvy a příležitosti spojené s rozvojem DAC technologií

Ačkoli spuštění zařízení STRATOS představuje významný pokrok, širšímu uplatnění DAC technologií brání několik zásadních překážek:

• Vysoké náklady na zachycení jedné tuny CO2
• Značná energetická náročnost procesu
• Nutnost vhodných geologických formací pro ukládání zachyceného CO2
• Potřeba dalšího výzkumu a vývoje pro zvýšení účinnosti

Na druhé straně rostoucí zájem investorů a podpora vlád vytvářejí příznivé podmínky pro další rozvoj této slibné technologie. Podle Clean Energy Group (2024) bylo v rámci amerického Zákona o snížení inflace vyčleněno 3,5 miliardy dolarů (přibližně 78,8 miliard Kč) na podporu projektů přímého zachycování CO2 ze vzduchu.

Objevují se také nové možnosti využití zachyceného CO2, například v potravinářství, při výrobě stavebních materiálů nebo jako suroviny pro produkci syntetických paliv. Tyto aplikace by v budoucnu mohly přispět ke snížení provozních nákladů DAC zařízení.

Globální kontext a perspektivy budoucího vývoje

STRATOS není osamocený projekt. Po celém světě probíhá intenzivní výzkum a vývoj DAC technologií. Kupříkladu evropská společnost Climeworks provozuje na Islandu menší komerční zařízení s roční kapacitou zachycení přibližně 4 000 tun CO2.

IEA (2024) odhaduje, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bude nutné zvýšit globální kapacitu DAC zařízení na více než 85 milionů tun ročně do roku 2030 a na více než 980 milionů tun do roku 2050. Tento ambiciózní cíl představuje obrovskou výzvu, ale zároveň i příležitost pro inovace a tvorbu nových pracovních míst v sektoru čistých technologií.

Odborníci se shodují, že DAC technologie sehrají důležitou roli v souboru opatření proti změně klimatu. Neměly by však být vnímány jako „zázračné řešení“, nýbrž jako doplněk k razantnímu snižování emisí a ochraně přírodních ekosystémů.

Dr. Jennifer Wilcoxová, vedoucí oddělení pro zachycování uhlíku na americkém ministerstvu energetiky, k tomu dodává:

„DAC technologie jsou důležitým nástrojem v našem boji proti změně klimatu, nemohou však nahradit nutnost rychlého přechodu na čisté zdroje energie a změny našeho životního stylu. Potřebujeme komplexní přístup, který kombinuje různé strategie snižování emisí a odstraňování uhlíku z atmosféry.“

Zahájení provozu zařízení STRATOS v Oklahomě představuje významný krok vpřed v rozvoji technologií pro přímé zachycování CO2 z atmosféry. Ačkoli před jejich širším uplatněním stojí ještě řada výzev, nabízejí slibnou cestu k dosažení ambiciózních klimatických cílů a omezení globálního oteplování.